Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Beroun má ve vesmíru svou planetku. Její rodný list převezme v neděli

  11:24aktualizováno  11:24
Berounurbi. Tak je oficiálně pojmenovaná planetka, která v neděli dostane oficiálně svůj rodný list. Stane se tak v Berouně. Právě po tomto středočeském městě její objevitelka vesmírné těleso pojmenovala. Přitom planetku objevila vlastně náhodou.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Byla to vlastně náhoda. Když Lenka Kotková v roce 1995 v ondřejovské hvězdárně objevila novou planetku, sledovala jiný cíl.

„Nové planety nehledáme cíleně. Náš projekt se zabýval zkoumáním fyzikálních vlastností, třeba rotací jiných planetek. Zkrátka sledujete známou planetku a do zorného pole se vám něco zatoulá,“ vysvětluje astronomka.

Ta planetka se jmenuje Berounurbi a její „rodný list“ město slavnostně převezme v neděli při adventním koncertu na Husově náměstí. Proč to mnohaleté zpoždění?

Berounurbi, tehdy ještě bezejmenná, byla poprvé spatřena v roce 1988, jenže to pro určení otcovství (v tomto případě spíše mateřství) není až tak důležité.

„Tehdy ji během dvou nocí pozorovali na Siding Spring Observatory v Austrálii,“ říká Kotková. Právě ona se může pyšnit titulem objevitel.

Je to proto, že u protinožců planetku dále nesledovali a ta se ztratila v kosmu. Znovu ji spatřili až v roce 1995 v ondřejovské hvězdárně.

„Provedla jsem pozorování, která umožnila určit její spolehlivější dráhu a dohledat další záznamy z jiných observatoří,“ líčí česká astronomka. A to je rozhodující.

Beroun jako disidentský ústav

Zpozorovaný objekt dostane předběžné označení. A až po letech se ukáže, zda jde opravdu o nové těleso. Někdy to trvá čtyři, pět, někdy i deset let. Teprve pak má objevitel právo navrhnout Mezinárodní astronomické unii jméno.

S ideou „obdarovat“ Beroun přišla nakladatelka Marie Holečková. Kotková má totiž k městu osobní vztah. „Mám odtud přátele. Chodila jsem tam na gymnázium, protože v Praze mě z politických důvodů nechtěli. Byl to takový disidentský ústav, kde učili třeba profesoři, kteří v Praze nesměli. Vzpomínám na to s láskou,“ dodává Kotková.

Pro jednačtyřicetiletou držitelku Ceny Zdeňka Kvíze za významnou činnost v oboru výzkumu proměnných hvězd není objevování nových těles nic výjimečného. „Je to rutinní práce,“ říká.

Planetek připravených k pojmenování má Lenka Kotková na kontě víc než těch se jmény, kterých je už téměř stovka.

„Ono to dá určitou práci a já se teď zabývám úplně jinými věcmi. U prvních jsem nadšeně čekala, až planetky dostanou číslo, abych je mohla věnovat mamince (Bohuška – pozn. red.) nebo Ondřejovu,“ vzpomíná.

Hledání neznámých planetek v malém měřítku, jak se praktikuje v Česku, podle ní ani není věda, ale jen zajímavost. Při projektech, v kterých se skenují velké části oblohy v blízkosti Země kvůli průzkumu jejího možného ohrožení, totiž vědci objevují v hlavním pásu nové planetky po stovkách denně.

„My jich pár stovek nalezneme za celou svou kariéru, takže to je jen maličká kapička v moři bez většího vědeckého významu. Děláme to spíš pro potěšení, abychom mohli propagovat svou zemi a udělat radost rodině a okolí,“ vysvětluje skromně rodačka z Dobřichovic.

 Planetky pojmenovává podle lidí a míst, ke kterým má nějaký vztah. „Takové jméno se nedá koupit ani neexistuje žebříček důležitosti. Je to čistě soukromá věc.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.