Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebýt 2. světové války, pod zemí by místo metra jezdily tramvaje

  16:12aktualizováno  16:12
Nebýt 2. světové války, pražské metro by vypadalo zcela jinak. Například linka A by vedla z Dejvic na Pankrác, linka B ze Smíchova do Libně a trasa C by vedla z Výstaviště na Floru. Pod zemí měly navíc místo metra jezdit tramvaje typu T3.

Tramvaje měly z podzemní dráhy vyjíždět na povrch a cestující rozvážet dále po ulicích Prahy. | foto: Archiv DPP

V lednu roku 1966 se v Opletalově ulici chopil šedesátiletý Josef Bartoš sbíječky a začal s její pomocí postupně rozbíjet povrch silnice. Přihlížela tomu malá skupina lidí. O tom, že jsou svědky budování pražského metra, nikdo z nich neměl ani tušení. Tehdy se totiž mluvilo o tunelu, kterým budou jezdit úplně jiné vozy.

„Před těmi padesáti lety nikdo skutečně nevěděl, že jde vlastně o metro. Ještě v březnu roku 1967, kdy odstartovala stavba první stanice nového systému, Hlavní nádraží, se jednalo o projekt podpovrchové tramvaje,“ vysvětluje vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy Pavel Fojtík.

Fotogalerie

O tom, že pod Prahou povede podzemní dráha, se přitom začalo mluvit už na konci 19. století. Od té doby vláda několikrát vybírala ze dvou variant: klasického metra a podpovrchové tramvaje.

V roce 1939 Elektrické podniky (tehdejší dopravní podnik) hlavního města vypracovaly projekt podpovrchové tramvaje, ještě tentýž rok však vedení metropole projekt přehodnotilo a rozhodlo o výstavbě klasického metra.

Kvůli válce byl však nakonec projekt přerušen. Kdyby se tak nestalo, linka A by dnes jezdila z Dejvic na Pankrác, linka B ze Smíchova do Libně a trasa C by vedla z Výstaviště na Floru.

Výstavba metra se stala opět aktuální v polovině 50. let. I tehdy však z přípravy projektu sešlo. Klíčovým se tak stalo rozhodnutí vlády z června roku 1965. Tehdy politici schválili výstavbu podpovrchové tramvaje. A ta o dva roky později také odstartovala.

V centru by se bouraly budovy

Podzemní trať měla vést z Bolzanovy ulice na Karlov až k úrovni Nuselského mostu. Kdyby vláda v srpnu 1967 nerozhodla projekt podzemní tramvaje v průběhu výstavby přepracovat na klasické metro, mohlo být vše jinak.

Místo dnešních souprav by pod zemí jezdily tramvaje typu T3 – ty nejstarší, které v současnosti brázdí ulice Prahy. Projektanti navíc počítali, že tunely nepovedou příliš hluboko.

Cesta k výstavbě metra

1898 Ladislav Rott neúspěšně předkládá první návrh na stavbu podzemní dráhy v Praze.
1926 Vladimír List a Bohumil Belada předkládají Studii rychlé městské dráhy „Metro“ v Praze.
1939 Elektrické podniky hlavního města Prahy vypracovaly projekt podpovrchové tramvaje.
1939 Správní výbor hlavního města Prahy rozhodl, že se bude připravovat výstavba klasického metra.
1941 Dokončen podrobný projekt tratě A z Dejvic na Pankrác. Linka B měla vést ze Smíchova do Libně a trasa C z Výstaviště na Floru. Kvůli válce ze stavby zcela sešlo.
1953 Vláda v tajném režimu schválila projekt metra. Ten byl posléze zcela zastaven. V rámci projektu však vznikl na Klárově atomový kryt. Ten měl sloužit současně jako stanice metra.
1965 Vláda schválila koncepci podpovrchové tramvaje. Ve výhledu se uvažovalo s přestavbou na klasickou podzemní dráhu.
1966 V Opletalově ulici byla zahájena výstavba prvního úseku podpovrchové tramvaje.
1967 Zahájena výstavba první stanice (Hlavní nádraží).
1967 Vláda přijala usnesení o výstavbě metra. Tím zastavila výstavbu podpovrchové tramvaje.

1974 Zahájen pravidelný provoz na první trati metra mezi stanicemi Kačerov a Sokolovská (dnešní stanice Florenc).

„Přímo v centru města by se tak musely bourat některé budovy. Jinde, v okolí Staroměstského náměstí, měly tramvaje jezdit téměř ve sklepech některých historických domů,“ popisuje plány Fojtík.

Jinak měly vypadat také samotné stanice. Například na nástupiště na Muzeu neměly vést dvoje koleje, ale hned čtvery. Naopak to, že dělníci v Praze déle než rok budovali projekt podpovrchové tramvaje, se odrazilo na dnešní podobě stanice Hlavní nádraží.

Kdyby se už v roce 1966 začalo budovat metro, a ne podzemní tramvaj, koleje by byly po stranách nástupiště, jako je tomu u většiny stanic metra.

I kdyby však vláda v roce 1967 nepřehodnotila své rozhodnutí a namísto metra by pod Prahou jezdily tramvaje, nebylo by to podle Fojtíka napořád. Vždy se totiž počítalo s tím, že podpovrchová tramvaj bude pouze mezietapou a v budoucnu se koleje upraví tak, aby po nich jezdily klasické soupravy metra, jak je tomu dnes.

Výstavba prvního úseku metra skončila v roce 1974. První cestující se svezli z Kačerova do stanice Sokolovská (dnes Florenc) 9. května. Od té doby se síť pražského metra rozšiřovala.

Dnes je zhruba 65,4 kilometru dlouhá a zahrnuje celkem 61 stanic. Vedení metropole chce podzemní dráhu rozšiřovat i nadále. Aktuálně připravuje výstavbu nové linky D. Ta povede z Písnice přes Pankrác a pravděpodobně skončí ve stanici Náměstí Míru.

Autor:


Dýňové rizoto
Dýňové rizoto

Zdravé a rychlé jídlo pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.