Loděnice Českého Yacht Klubu v pražském Podolí

Loděnice Českého Yacht Klubu v pražském Podolí | foto: Irena Brožová

Podolská loděnice slaví 100 let. Přežila povodně i příchod nové doby

  • 0
Na hrázi pod vyšehradskou skálou v Podolí stojí už 100 let budova loděnice Českého Yacht Klubu. Patří mezi poslední dřevěné historické stavby v Praze, i proto je národní kulturní památkou. Je skoro neuvěřitelné, že je na ní skoro vše původní.

Celodřevěná třípatrová stavba s výraznými bílými okny stojí na navigaci chránící podolský přístav. Je jednou ze tří pražských staveb určených ke sportu, která je na seznamu státem chráněných kulturních památek (nepočítaje v to několik sokoloven).

"Jsme rádi za tento status, protože pro developery jde o velmi atraktivní lokalitu a hrozilo, že by mohla budova ustoupit nějakému investičnímu záměru," upozorňuje předseda Českého Yacht Klubu Jan Šilhavý.

Podle návrhů architekta Ferdinanda Šamonila začala stavba loděnice v březnu roku 1912 a skončila zhruba o čtyři měsíce později.

"Vodáckou klubovnu stavěli naši předchůdci jako provizorium, teď je z ní symbol moderní architektury," tvrdí kustod budovy Petr Šprc.

O nepříliš běžných začátcích hovoří i architekt Zdeněk Lukeš: "Po dokončení vyvolala kupodivu bouřlivé reakce, v tisku se objevily zprávy, že ničí panoráma Prahy a podobně. Později to odeznělo."

Atmosféru stoleté loděnice umocňuje vůně mořeného dřeva

Je trochu škoda, že se do tmavě zbarvené budovy běžně člověk nepodívá. Je zasvěcena pouze těm, kteří se perou s vodním živlem a poryvy větru. Za sto let existence jich podolskou loděnicí prošly stovky.

Pohled dovnitř stojí za to. Nejenže je z malých okének jedinečný výhled na řeku či na historické město, ale vůně mořeného dřeva, typické praskání stoleté podlahy či skromné vybavení představuje jedinečný zážitek.

Na úrovni terénu je klubová jídelna a obrovský hangár pro desítky jachet různých tvarů, velikostí i materiálů, který funguje spíše jako zimoviště. "Pod ním jsou dílny. Vlastně jediné místo, které při povodních před deseti lety zaplavila voda," vysvětluje správce Šprc.

O patro výš, kam člověk vystoupá po úzkých schodech, je klubovna a zasedací místnost. Voda Vltavy, která loděnici omývá ze tří stran, jako by celý vnitřní prostor prostupovala. Trofeje na stěnách připomínají úspěchy českého jachtingu, a to dokonce ve světovém měřítku.

V dalším patře jsou šatny. Řady historických šatních skříněk se klikatí místností a vytvářejí zvláštní pološerou atmosféru, která připomíná staré pražské tělocvičny.