Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blanka nemá být sirotkem. Politici teď chtějí dobudovat Městský okruh

  0:01aktualizováno  0:01
Už týden se jezdí tunelovým komplexem Blanka. Pražští politici si teď kladou otázku, co bude dál. Podle náměstka primátorky Petra Dolínka by dalším na řadě bylo být dokončení poslední třetiny Městského okruhu. Jenže peněz není mnoho.

Tunel Blanka se sice otevřel, Praha ale přemýšlí co dál a jedná o dostavbě Městského okruhu. (ilustrační snímek) | foto:  Michal Šula, MAFRA

„Udělám vše pro to, abychom se co nejrychleji přiblížili dobudování Městského okruhu a Blanka přestala být sirotkem,“ slibuje náměstek pražské primátorky Petr Dolínek.

Na tunelový komplex, který stál i s napojením na Strahovský tunel 43 miliard korun, by měla v Troji navazovat východní část Městského okruhu. Ta však léta existuje pouze v plánech projektantů. Situaci navíc neulehčuje ani fakt, že stát stále nedostavěl vnější okruh kolem metropole.

Dolínkovo předsevzetí je během na dlouhou trať s obrovským množstvím překážek. Tu první mohou do cesty postavit členové Trojkoalice, která je jednou z vládnoucích stran magistrátu. Uvnitř partaje aktuálně panují neshody o tom, zda se ke stavbě další části Městského okruhu vůbec přiklonit.

Problematická místa

  • Kromě dostavby Městského okruhu plánuje vedení metropole přednostně řešit dopravní situaci v ulici V Holešovičkách. Ve spolupráci s radnicí Prahy 8 jedná o jejím možném zahloubení pod zem. Tímto opatřením chce ulevit od hluku a znečištění lidem, kteří v oblasti bydlí. Než se tak stane, zaplatí tamním obyvatelům výměnu oken za nová, která lépe těsní. To bude investice ve výši 77 milionů korun.
  • S otevřením Blanky se zhoršila dopravní situace v okolí Vítězného náměstí. Praha 6 již v minulosti apelovala na hlavní město, aby vybudovalo čtyřproudou spojnici ulic Evropská a Svatovítská. Podle původních plánů měl být tento 850 metrů dlouhý obchvat dokonce otevřen spolu se zprovozněním tunelového komplexu. To se však nestalo a „Kulaťák“ tak zůstává nadále problematickým místem. Podle aktuálních odhadů by stavba mohla odstartovat v roce 2018.

„Toto téma jsme ještě v Trojkoalici neuzavřeli. Nicméně představa, že bychom pokračovali podle původního plánu, což znamená výstavbu dalších kapacitních tunelů, je pro nás těžko akceptovatelná,“ vysvětluje místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská.

Zároveň dodává, že je nutné řešit dopravní situaci v ulici V Holešovičkách v Praze 8. Tato městská část je přitom jednou ze čtyř, kterých se dostavba okruhu týká.

Pokračování Městského okruhu by mělo v první fázi vést od křižovatky Pelc-Tyrolka, která leží v blízkosti mostu Barikádníků, a končit na Balabence nedaleko stanice metra Palmovka. Na stole teď leží projekt se dvěma variantami řešení.

První počítá s novým tunelem v Bílé skále u Vltavy. Podle druhé by auta měla jezdit ulicí Nová Povltavská, která by se však nejprve musela výrazně rozšířit. Jakmile rada projekt jako takový odsouhlasí, vyhlásí Praha tendr, ze kterého by mohlo být jasnější, jaká varianta se definitivně zvolí.

S tunelem, nebo bez?

Na tři kilometry dlouhý úsek mezi Pelc-Tyrolkou a Balabenkou by měla později navazovat stavba poslední části Městského okruhu, a to mezi Balabenkou a Štěrboholskou radiálou u lanového mostu. Také v případě této stavby se počítá s částečným zahloubením pod zem. Tunel by měl navíc vzniknout pod ulicí Zenklova.

Křišťálová Lupa 2015

Další soustavu tunelů však odmítají aktivisté. „Byli bychom radši, kdyby si město zvolilo jinou variantu, a to tu, kterou již naznačil Institut plánování a rozvoje města. Jde o takzvaný duální systém, kdy by se jako pokračování Městského okruhu použily dvě větvě komunikací. První větev by tvořila ulice Povltavská, dále by se jelo přes Balabenku, Jarov a Malešice. Druhá větev by vedla přes Kbelskou a Průmyslovou,“ vysvětluje Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat.

Podle něj je navíc takzvané duální řešení výrazně levnější variantou. Plán, který počítá se soustavou tunelů, by pravděpodobně vyšel na víc, než kolik stál tunel Blanka.

Otázkou také zůstává, jak by Praha dokončení Městského okruhu platila. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) je nutné, aby se do financování zapojil stát. Vedení metropole argumentuje mimo jiné tím, že jen v případě Blanky tvořilo více než šest miliard konečné ceny DPH.

Investice do Městského okruhu zkomplikuje také další dopravní stavba, a to výstavba nové linky metra D za desítky miliard korun.

Vnitřní okruh hlavního města

Vnitřní okruh hlavního města

Podívejte se, jak otevření Blanky změnilo dopravu v Praze:

Autor:
Článek se mi líbí






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.