Projekt za méně než padesát milionů korun by měl být hotový za několik let. „Byla by škoda nechat tyto prostory chátrat tak, jak tomu bylo posledních dvacet let,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO).
Praha podle ní vytipovala devatenáct míst, kde by bylo možné umístit sbírky současného umění. Nakonec vyhrála lokalita, které do roku 1962 dominovalo betonové monstrum s neblaze proslulým sovětským diktátorem.
„Proč toto místo nerevitalizovat a nedat mu nový význam!“ komentovala úterní rozhodnutí primátorka. Vedení NG s nápadem vedení magistrátu souhlasí.
„Jsem rád, že to město schválilo. Nebude tam vystaveno jen současné umění. Počítá se s využitím objektu také jako kulturněvzdělávacího centra. To místo má obrovskou symbolickou hodnotu,“ uvedl k tomu ředitel Centra současného umění Národní galerie (NG) Jiří Fajt.
Centrum podle jeho představ podpoří střední a mladou generaci výtvarníků a zároveň připomene pohnutou historii Stalinova pomníku a totalitarismu v Československu. „To, k čemu podzemí sloužilo, nesmí být zapomenuto,“ uvedl k tomu Jiří Fajt.
Studii, která bude sloužit jako podklad finálního projektu centra, vytvoří galerie. Materiál určí, co v podzemí konkrétně bude. Na základě studie vytvořené NG teprve začne příprava samotného projektu.
„Při tom budeme spolupracovat s Prahou 7, Institutem plánování a rozvoje (IPR) i památkáři. Opírat se budeme také o dřívější stavebnětechnickou studii z roku 2012,“ představil další kroky Jiří Fajt.
Zrekonstruované prostory mají obsahovat výstavní sály, místo zde dostane expozice o totalitní éře. Centrum poslouží také street artové komunitě. „Chceme to mít otevřené co nejdříve. Uděláme pro to maximum,“ řekla Krnáčová k termínu dokončení přestavby. Ředitel NG v tomto ohledu hovořil konkrétněji. „Byl bych rád, kdyby se tak stalo za tři až pět let,“ řekl Jiří Fajt.
Pomník primátorce, říká kandidát do čela Prahy
„Radní Prahy schválili humpoláckou rekonstrukci Stalina, a to bez architektonické soutěže, bez dohody s odborem ochrany prostředí, ačkoliv úprava zasahuje do významné plochy zeleně, a také bez dohody s Prahou 7,“ napadl rozhodnutí magistrátu Ondřej Mirovský (SZ), místostarosta Prahy 7 a kandidát na primátora.
Podle něj je smutné, že se do akce zapojila také Národní galerie. Záměr na rekonstrukci se nelíbí ani starostovi „sedmičky“ a členu Trojkoalice vládnoucí s ANO na magistrátu Janu Čižinskému (Praha sobě).
„Takhle se nepostupuje. Vypadá to, jako když ANO staví pomník paní primátorce,“ komentoval rozhodnutí Čižinský, který také kandiduje na magistrát.
S kritikou ze strany radnice sedmé městské části Krnáčová nesouhlasí. „To jsou argumenty pro to, aby Praha 7 zůstala skanzenem. Povinností města je postarat se o městský majetek,“ uvedla.
V souvislosti s autorem projektu přestavby prostor Stalinova pomníku padlo také jméno uznávaného amerického architekta Franka Gehryho. Ten s Vlado Miluničem na počátku 90. let projektoval oceňovaný Tančící dům.
„Skypoval jsem si o tom s panem Gehrym do Los Angeles,“ uvedl na začátku tohoto týdne při zahájení volební kampaně ANO premiér Andrej Babiš.
Podle expertů je však předčasné hovořit o tom, kdo konečný projekt centra vytvoří. „Nejprve má proběhnout mezinárodní architektonická soutěž. Té se samozřejmě může zúčastnit také Frank Gehry,“ uvedl starosta Čižinský.
Chátrající podzemí
Pro prostory pod Stalinovým pomníkem se využití hledá řadu let. Před dvěma roky se uvažovalo o tom, že zde domov nalezne Slovanská epopej. Z toho však sešlo.
Padla též možnost, že by se tu otevřela expozice sdružení Paměť národa. Technický stav komplexu je totiž špatný. Veřejnosti místo sloužilo naposledy před takřka třiceti lety. Na začátku 90. let odsud vysílalo Rádio Stalin a proběhla zde řada kulturních akcí.
Základní kámen ke Stalinovu pomníku na Letné vůdci KSČ položili v roce 1949. Monstrózní monument se odhalení dočkal v roce 1955, již o sedm let později jej demoliční čety odstřelily.
