Česká metropole se nachází ve východní části Barrandienu, tedy území táhnoucího se zhruba od Úval na jihozápad, přes Plzeň ke Klatovům, které je na zkameněliny mimořádně bohaté. A i přes vysokou prozkoumanost Barrandienu je prý stále možné na ně narazit.
A kde zkoušet štěstí? „Takřka všude na území Prahy, kde vystupují na povrch prvohorní, případně i druhohorní usazeniny – vápence, pískovce, opuky, břidlice, se vyskytují i zkameněliny,“ říká Vojtěch Turek, jenž v Paleontologickém oddělení Národního muzea působí už od začátku sedmdesátých let minulého století. K nejznámějším patří naleziště na území páté městské části, tedy lokality v Prokopském a Dalejském údolí, údolí mezi Velkou Chuchlí a Slivencem či Radotínské údolí. Opomenout nelze ani skalní defilé mezi Barrandovským mostem a Malou Chuchlí.
Hodnotné zkameněliny se našly i při výkopech na Pankráci
„S ohledem na výskyt zkamenělin je však třeba sledovat všechny výkopy na území Prahy, kde se dostávají břidlice či vápence na povrch, protože právě zde může dojít k nečekaným objevům,“ dodává paleontolog. K takovým odkryvům patřila v nedávné době například Brumlovka na Praze 4, odkud se podařilo získat velmi bohaté společenstvo mořských živočichů, kteří zde žili v ordoviku zhruba před 460 miliony let. Narazit na opravdu zajímavé kousky se daří muzejním expertům také díky spolupráci s lomaři v aktivních lomech, jako je třeba Velkolom Čertovy schody na Berounsku.
Ovšem to, co se nám poštěstí nalézt, si ne vždy můžeme nechat. Do soukromých sbírek si můžeme přidat jen takové zkameněliny, které nepocházejí ze soukromých pozemků či z chráněných lokalit. Podle Vojtěcha Turka ale „osvícení“ sběratelé, kteří mají zájem, aby jimi učiněný nález nezůstal někde doma v krabici a byl vědecky zpracován, své sbírky rádi předají expertům z muzea.
Co se cení?Podle Vojtěcha Turka obecně jsou nejcennější takové zkameněliny, na jejichž základě byly popsány nové druhy.
|
