Zaprvé. Příští primátor by byl - jednorázově - ve funkci pouhé dva roky.
Zadruhé. Cizinci z EU by se nemohli voleb do zastupitelstva magistrátu účastnit. Nyní mohou.
A zatřetí. Lidé by nemohli vybírat zastupitele hlavního města napříč politickými stranami, ale mohli by volit jen kandidátku jedné strany či hnutí.
Návrh novely zákona o hlavním městě Praze, který předložili sněmovně poslanci ČSSD z Prahy a který obsahuje výše zmíněné změny, vzbudil silnou nevoli, a to nejen mezi politiky. O ústavní stížnosti už hovoří například občanská iniciativa Občané za svá práva. Tu ostatně nepřímo a s výhradami zmiňuje i poslanec za ODS Marek Benda.
Není jisté, zda navrhované změny projdou Poslaneckou sněmovnou, senátem a získají podpis prezidenta. Ale je zřejmé, že by vyvolaly chaos. Pokud by zákon prošel a byl by korunovaný ústavní stížností, byl by to chaos dvojnásobný. Nebylo by jasné, zda je primátor primátorem, či zda má rada vůbec něco dělat, když by její mandát mohl Ústavní soud zrušit.
"Hodně by záleželo na tom, co by prošlo. Pokud by bylo až po podzimních volbách odsouhlaseno zkrácení volebního období na dva roky, pak ústavní stížnost nepochybně podám," řekl včera Benda. Taková stížnost by mohla mít slušnou šanci na úspěch.
Lidé zvolí politiky na čtyři roky, ale zákon tu dobu zkrátí na dva?
Expertovi na ústavní právo Janu Kyselovi totiž návrh zkrácení volebního období připomněl rozhodnutí Ústavního soudu, který na podzim roku 2009 zhatil předčasné poslanecké volby, když si sněmovna obdobnou ústavní výjimkou chtěla zkrátit své volební období.
"Je to značně sporné a pochybné jak z hlediska dopadu na mandáty zastupitelů, tak i z hlediska voličů, kteří je na čtyři roky volili. Tato námitka by mohla zeslábnout, pokud by stihli zákon schválit před volbami," uvedl Kysela.
Je však nepravděpodobné, že tak dramatické změny v metropoli skutečně nastanou. První část návrhu – ta by zavedla krajský systém voleb, který neumožňuje volit některým cizincům, a kromě jiného by voliči nepovolila vybírat zastupitele z více stran a hnutí – už v květnu prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně, ale neměla velkou podporu.
Navíc ji dostaly výbory, které mají 60 dní na její projednání.
Pro jednorázové zkrácení volebního období na dva roky je třeba schválit ústavní výjimku a tu budou poslanci projednávat teprve na začátku června. Podle Bendy je prakticky nemožné celý proces od poslanců přes senát k podpisu prezidenta do voleb stihnout.
Autoři novely v čele s poslancem Františkem Adámkem navrhují pevně stanovit počet zastupitelů na 65 – dosud se pohyboval mezi 55 a 70 – a znemožnit aktuálnímu vedení magistrátu dělit město na volební obvody podle toho, jak to právě politické straně u moci vyhovuje. "Situace v Praze byla dosud velmi chaotická a zesilovala především nerovnost konkurence politických stran," uvedl Adámek. Omezení pro cizince či třeba zkrácení volebního období jsou dopady tohoto nápadu.
Odpůrci ČSSD jejímu vysvětlení nevěří. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda mluví o podezřelých zákulisních hrách.
Benda zase o úmyslném vyvolání chaosu. "Čím větší zmatek nastane v pravicovém městě, a když budou volby častější, tím větší je naděje, že voliče znechutí a ti přestanou chodit k urnám," říká.
Může to být způsob, jak poškodit TOP 09, a to i celorepublikově
Z kuloárů TOP 09 se zase ozývá, že levice tak chce topku dostat z vedení města, což straně uškodí i celorepublikově. Dvouleté volební období je totiž moc krátké: politici buď nestihnou udělal nic, nebo jen ukvapená rozhodnutí, a to se může komukoli, kdo by vládl jen dva roky, v následujících magistrátních volbách vymstít.
"Problematická by byla i spolupráce s městskými částmi," varoval radní Lukáš Manhart. Pokud by se totiž volilo vedení magistrátu a radnic v různých časech a s odstupem dvou let, neměli by politici čas na plánování společných projektů. V některých oblastech by se mohl rozvoj města zbrzdit.
V minulosti se obdobným způsobem už měnila délka mandátů, ale v polistopadové historii je to praxe výjimečná.
"V 60. a 70. letech se délkami volebního období různě manipulovalo - prodlužovalo se i zkracovalo, aby termín hlasování sladili s jinou událostí nebo aby udrželi ve funkcích určité lidi či jiné osoby z funkcí vyhnali. Otázka je, zda je to praxe následováníhodná," připomněl komunistické dějiny Kysela.
