Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poslední veřejnou popravu v Praze si před 70 lety nenechaly ujít ani děti

  10:30aktualizováno  10:30
Poslední veřejná poprava se v Praze odehrála před 70 lety. 6. září 1945 byl na Pankráci oběšen německý náměstek pražského primátora, historik Josef Pfitzner. Jeho popravu sledovaly desítky tisíc lidí.

Ze státotvorného německého historika se Josef Pfitzner proměnil v politika, náměstka pražského primátora a hlavně aktivního nacistu | foto: ČTK

Popravčí lešení u vězeňské zdi na pankráckém Soudním náměstí obklíčil dav třiceti tisíc zvědavců. Tři stovky uniformovaných policistů měly co dělat, aby udržely alespoň elementární pořádek. Bylo září 1945, tedy krátce po válce, a smrt Josefa Pfitznera v oprátce si nenechaly ujít ani děti.

Fotogalerie

„Poprava se zvrhla ve vzrušující divadlo pro kratochvíli davů. Kat byl oblečen v nějaké staré gestapácké uniformě s vysokými botami a svědci tvrdili, že dal Pfitznerovi pod šibenicí políček,“ netajil se znechucením nad průběhem exekuce tehdejší veřejný žalobce Jaroslav Drábek.

Nervy drásající představení zahraničním novinářům připomínalo obrázky z časů Francouzské revoluce. Národněsocialistický ministr spravedlnosti Jaroslav Stránský se distancoval od toho, že by pokyn k veřejné popravě vyšel od něj.

Po Pfitznerově smrti bylo rozhodnuto skoncovat s podobným veřejným představením. Šibenice své nové místo našla za vysokými zdmi na dvoře pankrácké věznice.

Od Pekaře k nacistům

Zhruba 15 let předtím, než v oprátce tváří v tvář davu Pfitzner vydechl naposledy, by v něm málokdo hledal zavilého nacistu. Mladý sudetoněmecký historik, skvěle hovořící česky, se ve 20. letech stal pilným účastníkem přednášek historika Josefa Pekaře. Slovutný profesor si mladého vědce vážil. Díky němu jsou Pfitznerovy studie recenzovány i na stránkách prestižního Českého časopisu historického.

„T. G. Masaryk Pfitznera pokládal za česko-německého odborníka, jenž kladně přispívá k lepšímu vzájemnému pochopení Čechů a Němců,“ konstatoval historik Zdeněk Kalista.

Život a doba Josefa Pfitznera

1901 – Josef Pfitzner se narodil 24. března v Petrovicích na Krnovsku.

1920 – Nastoupil na Filozofickou fakultu pražské Německé univerzity.

1938 – Zvolen do pražského zastupitelstva za SdP.

1939 – 11. prosince je jeho pozice náměstka primátora posílena, má i právo spolupodpisu s primátorem.

1945 – 6. září je na Soudním náměstí za své válečné zločiny oběšen. Soudní proces trval dva dny. Žalobce ho vinil z úkladů proti republice, členství v SdP a NSDAP. Přitížila mu také denunciace Klapky a vítání Hitlera v Praze.

Henleinova Sudetoněmecká strana, SdP, v roce 1935 triumfuje ve volbách a Pfitzner mění kurz. Z někdejšího státotvorného československého Němce se stává kovaný nacista.

Na politické aréně se nicméně objevuje až na sklonku první republiky. V komunálních volbách v květnu 1938 získala SdP v Praze 15 423 hlasů. Tedy deváté místo a tři poslance v ústředním zastupitelstvu. Samozřejmě včetně Pfitznera.

Hvězdná hodina pro horlivého nacistu a SA-mana nadchází v březnu 1939. Pfitzner v okupované Praze vítal Adolfa Hitlera.

„16. března byl Pfitzner zemským prezidentem jmenován do správy Prahy s titulem náměstka primátora, primátorem zůstal ve smyslu říšských strategických plánů Čech Otakar Klapka,“ uvádí historik Tomáš Kvaček.

Ostrému germanizačnímu kurzu se Klapka úporně bránil. Mezi oběma muži to jiskřilo až do léta 1941. Střety s Pfitznerem a K. H. Frankem gradovaly do té míry, až si pro primátora došlo gestapo. Klapkův život vyhasl 4. října 1941 před popravčí četou v ruzyňských kasárnách.

Herečky Švandova divadla vyrazily do míst, kde věznili Baarovou

Pfitzner se nastěhoval do primátorské rezidence a dál pokračoval v proměně Prahy ve vzorné říšské město. Ze 17 referátů magistrátu jich 13 v roce 1941 bylo v německých rukou. Jméno změnilo 444 ulic a veřejných prostranství. Ze Staroměstské radnice zmizel pomník Neznámého vojína. Pfitznerově pozornosti neunikly ani propagační brožurky i nevhodné ornamenty radničních oken.

Německý pán radnice zdárně přečkal i kompetenční spory mezi nacistickými špičkami. Před „uklizením“ na čestnou funkci ho zachránila Heydrichova smrt. Pohled na šedou, nacistickými reglementy spoutanou Prahu ho zřejmě těšil. „Konečně Praha se svým životem vypadá válečně,“ zapsal si do deníku v roce 1944.

V Praze se již tři dny bojovalo, když se 8. května 1945 rozhodl uprchnout. K Američanům se dostal, coby válečný zločinec byl však obratem vydán české justici.

„Plnil jsem příkazy,“ hájil se Pfitzner. Při dvoudenním procesu podle pamětníků vystupoval sebejistě, ne však provokativně. Žalobce pro něj navrhl absolutní trest a soud to akceptoval.

Herečky Švandova divadla se nechaly zavřít v pankrácké věznici (3. září 2015):

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.