Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Služebnictvo podcenilo sílu ohně. Popelem lehla Malá Strana, vyhořel Hrad

  18:29aktualizováno  18:29
Přesně před 475 lety zachvátil Malou Stranu požár, který pohltil kostely, svatovítskou katedrálu i Vladislavský sál. Mohla za to neopatrnost i bezohlednost služebnictva. Tragédie však odstartovala renesanční přestavbu Malé Strany i Hradčan.

Požár zcela zničil 133 z 211 malostranských domů. Odstartoval přestavbu čtvrti do renesanční podoby. | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Požár, jenž vypukl před svatodušními svátky 2. června 1541, byl jedním z nejničivějších, které postihly Prahu. Oheň vznikl v domě Na Baště na rynku, záhy zachvátil celé Menší Město pražské, dnešní Malou Stranu, i Hrad.

„Příčinou požáru se stala neopatrnost při manipulaci s ohněm za větrného počasí při opravě střechy dnešního Šternberského paláce (Malostranské nám. 7/19, pozn. red.),“ vysvětlil historik Emanuel Poche. Dým a plameny začaly proskakovat u komína střechou domu řečeného Na Baště na Malostranském náměstí.

Nebezpečí si jako první povšimli pokrývači ze sousední střechy malostranské radnice. Ti spolu s dalšími sousedy běželi varovat čeleď pana Ludvíka z Gutštejna, tehdejšího majitele domu.

Služebnictvo odmítlo pomoc sousedů, pak prchlo

„Valná část tehdejších objektů byla vystavěna ze dřeva. Požár představoval smrtelné nebezpečí. Technické možnosti, jak s ním bojovat, byly v té době velmi omezené,“ uvedl bývalý vyšetřovatel pražských hasičů Václav Hladík.

Jenže Gutštejnovo služebnictvo se k apelu sousedů zachovalo hodně nestandardně. Lamentující malostranské sousedy rázně vykázali za dveře s tím, že se o bující živel postarají sami. „Lidé pana z Gutštejna ovšem záhy poznali, v jakém obrovském nebezpečí se nacházejí. Záhy změnili názor, vpustili sousedy do domu, zatímco sami ho opustili,“ zjistil historik Jiří Jánský.

Zatímco služebnictvo západočeského velmože prchalo, sousedé se pokusili o nemožné a snažili se do výhně lít džbery vody, které nosili z kašny. Ohni však pomáhalo i tehdejší počasí. „Panovalo neobyčejné sucho a teplo,“ lamentoval kronikář Václav Hájek z Libočan.

Hořely domy i kostely

Dobrovolníci boj s ohněm definitivně prohráli v okamžiku, kdy plameny z kuchyně přeskočily na maštale, nacpané suchým senem a slámou. V té chvíli se živel proměnil v ohnivou smršť a začal se valit ulicemi napříč Menším Městem pražským. Živel záhy zničil i Strahovskou bránu a přes val mířil na Pražský hrad.

Dřevěné části domů se měnily v ohnivý věchet, požár kroutil železné díly, deformoval cihly i kámen. Neušetřil ani vinohrady a sady na svazích okolo Malé Strany. Hořely kostely a na Hradě i svatovítská katedrála, Vladislavský sál a Ludvíkovo křídlo. To přitom bylo s pýchou dostavěno nedlouho před osudným 2. červnem. V ten den jediným štěstím bylo, že vítr vál od jihu. Plameny proto nepřeskočily na vltavské pravobřeží do Starého a Nového Města.

Malou Stranu živel devastoval tři hodiny. Před půlnocí plameny ve zpustošeném městě začaly pomalu uhasínat. Nazítří, ráno 3. června, začali lidé z trosek vyprošťovat mrtvé a sčítat škody.

V ruinách našlo smrt okolo dvou desítek lidí. Živel zcela zničil 133 z 211 malostranských domů. Největší štěstí měli lidé žijící v jižní a jihovýchodní části Menšího Města pražského. Shořely obyčejné domky i rezidence špiček státu. Zničen byl dům zvaný Vápenice zemského sudího. Stejně špatně dopadl i dům nejvyššího komorníka. Škodám neunikl ani Hrad.

„Vyhořel Pražský hrad celý, všechny kostely, roztavily se zvony, shořely i hrobové svatých a další drahé věci, shořely také zemské desky a všechna stavení kromě Černé věže a věže Daliborky,“ povzdechl si ve své kronice Mikuláš Dačický z Heslova.

Požár, jeden z nejhorších v pražské historii, však měl jeden pozitivní dopad – odstartoval renesanční přestavbu Hradčan a Malé Strany.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.