Proti plánu italského developera vyplnit volný plac v historickém a památkově chráněném jádru Prahy moderní architekturou se „smajlíky“, se zvedla hlavní vlna nevole minulý týden (psali jsme o tom zde). Tehdy odpůrci navázali na sběr podpisů pod petici svoláním protestu před radnicí městské části.
„Protest, respektive podnět, který podali odpůrci stavby, zastupitelé vzali svým usnesením na vědomí. Nemohli však učinit nic více,“ sdělil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
Samospráva podle něj nemůže zasahovat do pravomocí stavebního odboru při vydávání stavebního povolení, které jako jediné investorovi chybí. Praha 1 se také zaštiťuje souhlasným stanoviskem magistrátních památkářů z loňského prosince.
„Jestli je projekt v rozporu se souhlasným stanoviskem památkářů, může posoudit právě jedině stavební úřad,“ dodal starosta.
Pouze v takovém případě by se vedení městské části jako účastník řízení dle vyjádření starosty mohlo proti projektu případně ještě odvolat.
Aktivisté ze sdružení Občanský monitoring a Památkové asociace ASORKD však poukazují na zamítavé stanovisko Ministerstva kultury a připomínky Národního památkového ústavu. Tvrdí rovněž, že úředníci jejich námitky k územnímu i stavebnímu řízení ignorovali, proto žádají opakování schvalovacího procesu.
Původní návrh přepracovali
Nelichotivé označení inspirované cukrovými bonbony marshmallow získala šestipodlažní stavba od aktivistů kvůli jedné z dřívějších variant fasády vyvedené růžovo-bílou barvou. Aktuální projekt počítá s tlumenými tóny hnědé, šedé a béžové.
Firma Praga Progetti e Investimenti, která je investorem stavby, veškerá nařčení z protizákonných postupů odmítá. „Tento projekt připravujeme již sedmnáct let, dodržujeme veškeré zákony České republiky a respektujeme všechny dotčené úřady a instituce,“ uvedl jednatel společnosti Francesco Augusto Razetto.
Konečnou podobu stavby prý společnost přizpůsobila pokynům všech dotčených orgánů. Dnes kritizované obličeje, které se rozmístěním oken tvoří na fasádě, původní vítězný projekt dvojice architektů Lazzarini – Pickering neobsahoval.
Proti územnímu rozhodnutí vydanému pro původní návrh se v roce 2009 odvolal Ateliér pro životní prostředí, načež investor oslovil architekta Zdeňka Fránka, aby návrh přepracoval. V dubnu 2014 pak nynější podoba, s níž souhlasil Národní památkový ústav i magistrátní památkáři, dostala nové platné územní rozhodnutí.
„K projektu jsme přistoupili s maximální pietou. Od kolegů architektů mám jen dobré ohlasy, udělali jsme maximum. Nemám důvod projekt měnit,“ konstatuje Fránek s tím, že zeď klášterního areálu, která se má kvůli bytovce bourat, není barokní, nýbrž ze 70. let minulého století.
