Pondělní jednání členů přípravného výboru referenda se protáhlo do časného rána. Městská část pochybuje o ústavnosti a zákonnosti soudního rozsudku.
Stížností se chtějí zastupitelé domáhat vyjasnění rozsudku, kterým soud stanovil konání referenda na 11. a 12. ledna 2013, tedy souběžně s prvním kolem prezidentských voleb.
Podle zastupitelů je problematické především rozložení do dvou dnů, což prý v zákoně o místním referendu není zahrnuto.
Zastupitelé zároveň uvedli, že se zavazují výsledky místního referenda řídit. "V žádném případě se nejedná o snahu blokovat vyhlášení místního referenda," poznamenal starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).
"Uvědomujeme si, že se jedná o historický milník, který vytyčí cestu, jak bude k problematice místního referenda dále přistupováno. Cítíme se proto být odpovědní nejen vůči svým občanům, ale také vůči 6 250 obcím České republiky, kterých se toto rozhodnutí rovněž dotýká," dodal starosta.
Praha 7 tak podle něho chce pouze dát prostřednictvím ústavní stížnosti prostor k nápravě problematických částí rozsudku, které by mohly vést ke zpochybnění výsledků referenda, a zároveň prošlapat cestu pro další obce.
O konání veřejného hlasování, které by mělo obsahovat čtyři otázky o kritériích pro výběr nového sídla radnice Prahy 7, rozhodl Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti nespokojených občanů. Ti se obávají předražené výstavby nové radnice. Jde o první podobné rozhodnutí NSS (o rozhodnutí čtěte více zde).
Žádost přípravného výboru původně zastupitelé hlasy koalice smetli ze stolu.
Místní referendum ohledně nového sídla by se podle rozhodnutí zastupitelů mělo navíc rozšířit o další tři otázky. Kromě hlasování o kritériích výběru budovy radnice se budou obyvatelé vyjadřovat i k otázkám dopravy a zdravotnictví.
Stížnost by měla být na Ústavní soud podána v zákonem stanovené lhůtě 60 dnů od vynesení rozsudku Nejvyššího správní soudu.
