Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Praze narůstá počet obyvatel, v metropoli pro ně nestíhají stavět byty

  18:30aktualizováno  18:30
Do roku 2030 má v Praze žít asi o 93 tisíc obyvatel více než dnes, tedy přibližně 1,37 milionu. Nárůst počtu obyvatel o sedm procent přinese hlavnímu městu hned několik výzev. Ty nejpalčivější se budou týkat kapacity hromadné dopravy či počtu automobilů v ulicích, ale v neposlední řadě také dostupnosti bydlení.

V Praze se málo staví, ale poptávka stoupá | foto:  František Vlček, MAFRA

Prognóza vyplývá ze strategického plánu hlavního města, aktuálně nejdůležitějšího dokumentu, který nastínil vizi, podle níž chce magistrát vývoj Prahy v příštích desetiletích usměrňovat.

Více Pražanů

  • 93 tisíc obyvatel by mělo podle prognózy rozšířit řady Pražanů do roku 2030.
  • 5,5 tisíce bytů ročně by mělo být postaveno, aby se uspokojila poptávka.
  • 4,3 tisíce bytů bylo v Praze v průměru ročně postaveno za posledních pět let.
  • 200 prázdných vícepodlažních domů by po přestavbě nabídlo až 6 500 bytů.

Pokud se ukáže jako správná, vytvoří narůstající počet obyvatel do roku 2030 poptávku po 82 400 zatím nepostavených bytech.

Aby se ji podařilo uspokojit, mělo by mezi lety 2016 a 2030 vzniknout ročně v průměru 5 500 nových pražských bytů.

V metropoli se staví příliš pomalu

Takové tempo výstavby je aktuálnímu stavu v Praze velmi vzdálené.

„V posledních pěti letech bylo každoročně průměrně dokončeno pouze necelých 4 300 bytů,“ říká Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje (IPR), který pro magistrát zpracoval rozsáhlou analýzu bydlení a realitního trhu v Praze. Dokument má městu sloužit při rozhodování o budoucím směřování bytové politiky.

Při pohledu na loňská čísla by se sice mohlo zdát, že se situace rapidně zlepšuje, v roce 2016 totiž bylo dokončeno 6 092 bytů, ale při bližším zkoumání se ukazuje, že tomu tak není. Důležitý je totiž i další údaj - počet bytů, u nichž developeři v daném roce zahájili výstavbu. A těch bylo loni dokonce o polovinu méně než o rok předtím - jen 2 758.

„Pravděpodobně se tak ještě prohloubí deficit nabídky nových bytů, který má mimo jiné za následek značný nárůst cen bydlení,“ píše se v analýze IPR.

Výstavba pražských bytů v letech 2001 až 2015

Výstavba pražských bytů v letech 2001 až 2015

Naději města na stavbu většího množství nových bytů představují brownfieldy, tedy rozvojová území bývalých průmyslových podniků či nádraží. Jejich problém je často v tom, že je na ně uvalena stavební uzávěra.

Tu by měl z mnoha z nich sejmout metropolitní plán, ten však nebude hotový dříve než v roce 2022. Praha proto u několika vybraných brownfieldů zpracovává územní dokumentace a je možné, že je schválí ještě předtím, než začne platit nový územní plán.

Tyto speciální studie mají umožnit stavět i v místech se stavební uzávěrou a jasně stanovit, co se v nich smí budovat.

„Jako první bude nejspíše dokončena územní studie v Satalicích. Výsledek bude v létě znám také pro oblast Rohanského ostrova a v pokročilém stadiu je i studie pro transformační oblast Ruzyně,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice).

Následovat by měly studie i pro další lokality, třeba pro bývalá nákladová nádraží Bubny-Zátory či Žižkov.

Nové domy vzniknou ve staré zástavbě

Kromě brownfieldů nabízejí uvnitř Prahy prostor pro novou zástavbu i zatím neobsazené proluky, kde dříve stály domy, nebo které nejsou dlouhou dobu zastavěny, často od první republiky.

„Ve městě je takových pozemků celá řada, ale až donedávna byly znevýhodněné, jelikož na nich nebylo snadné dodržet normy pro přímé denní osvětlení nebo odstup od dalších objektů,“ říká Vácha.

Ceny bytů i nájmů v Praze stále stoupají

  • Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje (IPR) pražské byty druhý rok po sobě prudce zdražily. Nabídková cena za metr čtvereční meziročně stoupla o 14 procent.
  • Tento vývoj nejvíce zasáhne ty, kdo chtějí za bydlení utratit nejméně. Deset procent nejlevnějších bytů totiž podražilo o 27 procent.
  • Za růstem cen stojí silná úroveň poptávky po bydlení v Praze a snižující se nabídka bydlení,“ vysvětluje Marek Vácha z IPR.
  • Z analýzy vyplývá, že výrazněji zdražily byty ve špatném stavu před rekonstrukcí. Více rostly ceny bytů v cihlových činžovních domech než těch v panelácích.
  • Tempo růstu cen se příliš neliší v různých částech města, meziročně bylo vyšší jen v jeho středu v blízkosti historického jádra.
  • Obdobná situace je i v případě nájmů. Mezi lety 2010 a 2014 bylo průměrné nájemné v Praze stabilní a pohybovalo se mezi 172 až 178 korunami za metr čtvereční bez poplatků za domovní služby a energie.
  • Na konci roku 2015 již nájemné stouplo na hranici 212 korun za metr čtvereční. Praha je tak stále regionem s nejdražším bydlením.
  • Průměrná kupní cena bytu v Praze dosáhla v roce 2015 hodnoty 47 765 Kč za metr čtvereční, zatímco ve zbytku republiky šlo jen o 18 761 Kč. Nevyváží to ani vyšší průměrná mzda v metropoli.
  • Zatímco Pražan s průměrným příjmem vydělává na koupi jednoho metru čtverečního průměrného bytu 42 dní, v rámci celé republiky je k tomu zapotřebí jen 21 dní.

To však změnily nové pražské stavební předpisy schválené minulý rok, které řadu těchto omezení zmírnily. Dřívější vyhláška nahrávala spíše modernistické výstavbě, jako jsou sídliště kolem Prahy.

Nové předpisy nyní směřují více ke kompaktnímu městu, běžnému ve čtvrtích jako jsou Dejvice, Vinohrady nebo Letná.

„Musíme si ale uvědomit, jaká je setrvačnost přípravy projektů a výstavby. V hlavním městě tyhle procesy trvají velmi dlouho. Bude trvat ještě několik let, než se změna projeví a začne se v prolukách více stavět,“ dodává Vácha.

Komplikovaná a často nepředvídatelná územní a stavební řízení jsou ostatně podle analýzy IPR tím, co urychlení výstavby bytů brzdí nejvíce.

Od počátku projektu k nastěhování prvních nájemníků totiž v Praze běžně uběhne pět až osm let.

„V důsledku toho může docházet k tomu, že nové byty jsou dokončovány v době, kdy již na rezidenčním trhu panují úplně jiné podmínky,“ píše se dále v dokumentu. Na to si ostatně již léta stěžuje většina developerů.

Nejde ale jen o novostavby. Praha má totiž značnou rezervu i jinde. Součástí analýzy IPR bylo zmapování nevyužívaných nemovitostí, ke kterému institut využil databázi projektu Prázdné domy.

Z prázdných budov by mohly být tisíce bytů

Z průzkumu následně vyplynulo, že jsou v Praze momentálně asi dvě stovky prázdných vícepodlažních budov. Pokud by byly všechny přeměněny na bytové domy, mohly by poskytnout až 6 500 bytů. Samy o sobě tedy poptávku po bytech do roku 2030 neuspokojí, ale mohly by pomoci překlenout kritické období.

Druhým benefitem by pak bylo samozřejmě smysluplné využití často chátrajících staveb. Většina těchto objektů ale není v majetku města ani městských částí. Pokud tedy bude Praha chtít přispět k jejich přestavbě na bytové domy, bude muset přijít na nějaký způsob, jak k takovému kroku přesvědčit jejich majitele.

V Praze vyrostl největší bytový dům v České republice:

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.