Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha chce postavit velkou moderní koncertní halu. Stála by miliardy

  20:32aktualizováno  20:32
Praha opět oživuje myšlenku postavit moderní koncertní halu pro dva a půl tisíce lidí. Česká metropole jako kulturní centrum evropského významu ji na rozdíl od jiných měst nemá. V současné době se řeší otázka, kde by mohla stát. A také, kdo ji zaplatí.

Filharmonici by novou koncertní halu uvítali. (Ilustrační snímek) | foto: Archiv Pražského jara

Praha by měla mít moderní koncertní dóm, který se stane kulturním srdcem města i celé země. To je myšlenka, která se už od poloviny 90. let prolíná ve vizích politiků i filharmoniků.

Mluvilo se o přestavbě stařičkého hokejového stadionu na Štvanici, o přebudování bývalých kasáren na náměstí Republiky i o dalších místech. Dnes stadion neexistuje a v kasárnách je obchodní centrum. Plány vždy vyhasly kvůli politickým tahanicím či nejasnostem, kdo to vše zaplatí.

Nyní téma znovu otvírá primátor Bohuslav Svoboda, který se obklopil architekty, urbanisty i hudebními odborníky. Aktuálně hledají ideální místo, kde by mohla budova stát.

"Do konce mého volebního období by se to místo mělo najít. Také bych byl rád, kdybychom už zhruba věděli, jak má koncertní hala vypadat. Pokud obhájím mandát, chtěl bych, aby proběhla architektonická soutěž, a mělo by se i kopnout. Prostě celou věc rozjet, přesvědčit Pražany, že tato myšlenka má smysl," říká primátor.

To je však vskutku dlouhá cesta a zdá se téměř nepředstavitelná. Podle Svobody je zásadní vysvětlit, proč by měl dóm pro dva a půl tisíce diváků za mnoho miliard vůbec vzniknout. Zdali ho Praha v dobách nedobré finanční kondice potřebuje. Zaplatit by ho podle něj měla Praha, stát i soukromí investoři.

Moderní koncertní sál by mohl pojmout velký orchestr

Primátor a odborníci se shodnou na dvou základních důvodech. Prvním je potřeba moderních prostor s velkou kapacitou, druhým příležitost dostat do Prahy světovou architekturu.

Častým argumentem pro stavbu moderní haly je také fakt, že současné koncertní budovy už příliš neodpovídají potřebám diváků ani hudebníků.

"Česká filharmonie by nový sál velice uvítala. Zejména pak možnost uvádět v něm programy s mimořádně velkým obsazením orchestru. Partitury autorů konce 19. a 20. století, jako byli třeba Berlioz, Mahler, Janáček, Stravinskij a další, není dnes v Praze kde hrát," říká ředitel České filharmonie David Mareček.

Pro filharmonii by bylo také ideální dostat pod jednu střechu zkušebny, velké i malé sály.

Primátor Bohuslav Svoboda zdůrazňuje také komfort pro diváka. "O přestávce by po sobě lidé neměli v chodbách šlapat a pak si stoupnout do fronty na džus nebo na toaletu. I doba přestávky má v sobě obsahovat něco noblesnějšího, aby se udržel pocit mimořádného zážitku," dodal.

Měla by v Praze vyrůst nová moderní koncertní hala za miliardy korun?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 14. března 2013. Anketa je uzavřena.

Ano 770
Ne 624

Návštěva Obecního domu či Rudolfina je sice noblesou sama o sobě, tu ale nedokáže prostor nabídnout ani polovině z požadovaných dvou a půl tisíc diváckých míst. Navíc je potřeba kvalitní akustiky a dostatečně velké zázemí pro techniky.

Stavba koncertního dómu má podle Ondřeje Beneše a Oldřicha Ševčíka z Fakulty architektury ČVUT takový význam, že pro její budoucí umístění je třeba znovu promyslet vazby a vztahy pražské kotliny.

"Koncertní sály v Evropě jsou budovány v místech, kde mohou přispět k životu města. Jejich případná výraznost není samoúčelná, ale vždy má význam právě jako povýšení prostředí, ve kterém se odehrává," tvrdí architekt Josef Panna.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.