Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha chystá zákon, který by zpřísnil předepisování náhražkových drog

  9:32aktualizováno  9:32
Praha se rozhodla pro boj proti černému trhu s náhražkovými drogami. Chystá se proto prosadit zákon, který by zpřísnil pravidla pro jejich předepisování a užívání.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Hlavní město by mohlo do Sněmovny přijít s vlastním zákonem, který by léčebnám a lékárnám nařizoval přísnější pravidla pro předepisování a užívání substitučních, tedy náhražkových léků pro drogově závislé.

Problém se zneužíváním těchto látek totiž neustále narůstá a Praha se teď na to rozhodla reagovat. „Běžně se mi stává, že mi pacient řekne, že neměl na heroin, tak si na černém trhu alespoň koupil subutex,“ říká ředitel a vedoucí lékař léčebny Drop In Jiří Presl.

Podle Národní protidrogové centrály tento trend souvisí s nízkou kvalitou tradičních drog, především heroinu. Místo nich se užívají léky s účinnou látkou buprenorfin. Ten je právě nejčastěji v subutexu.

Podle protidrogové komise hlavního města by se zákon inspiroval dalšími evropskými státy.

„V zahraničí, například Rakousku nebo Německu, je problém s rozprodáváním a přetavováním léku do více dávek, případně jeho aplikací na veřejnosti, řešen právě preskripčním zákonem,“ vysvětluje předseda komise a radní Radek Lacko (ANO).

Kšefty s léky

Prakticky to znamená, že by drogově závislí, kteří podstupují léčbu, museli užívat léky pod dozorem a pouze na určených místech. A hlavně by jim lékař nebo lékárník nevydal více než jednu dávku. Tím by se snížil nejen počet osob, které si léky píchají na veřejnosti, ale i množství klientů, kteří je rozprodávají.

V praxi to totiž často vypadá tak, že drogově závislí si vyzvednou více dávek a ve skutečnosti užijí jen část. Zbytek končí na černém trhu. Jednou z motivací, proč se magistrát začal situací více zabývat, jsou neustávající stížnosti obyvatel z Prahy 4.

Ti si už několik let stěžují na výskyt takzvaně rizikových skupin v okolí substitučního centra Remedis ve Vladimírově ulici. Vznikla i petice.

„Ti lidé jdou do Remedisu, pak jdou do spřátelené lékárny. Subutex, který si mají dát pod jazyk před zrakem lékaře, si posléze vaří na schodech a píchají si ho do žíly,“ tvrdí předsedkyně nuselského petičního výboru Soňa Podušková.

Petenti za řešení situace považují uzákonění vyhlášky, podle které by léčebná centra nemohla být ve vzdálenosti do dvou kilometrů od škol a dětských zařízení. Takový požadavek se však ukazuje jako nereálný.

Potenciální lokality, které by zadání vyhovovaly, jsou na území Prahy totiž pouze čtyři, a to Letiště Václava Havla, Malešická spalovna, Klánovický les a Lahovice. Což je nedostačující, protože protidrogová centra jsou potřebná právě tam, kde závislí žijí a kde se vyskytují.

„Nemůžeme přece ten problém zamést pod koberec a zbavit se zájemců o léčbu tím, že centra přesuneme do lesa nebo na letiště. Naopak musíme rozšířit počet těchto míst a hledat cesty k tomu, aby to bylo efektivní. A jedním z kroků je zmiňovaný zákon,“ připomíná Lacko. Návrh zákona by chtěl magistrát vypracovat do konce tohoto roku.

Jen zákon nepomůže, říkají odborníci

Podle pracovníků center pro drogově závislé jsou místo nich na vině vágní pravidla pro předepisování léků. Velká část z nich totiž už dnes u svých klientů přímo vyžaduje, aby si látku aplikovali na místě.

„Podle mých zkušeností většina subutexu, který se dostane na černý trh, není ze substitučních center, ale od lékařů, praktiků, kteří píší stovky receptů měsíčně,“ upozorňuje Jiří Presl.

„A s tím neudělá nic preskripční zákon, ani policie, protože je to výkon lékařského povolání a to může posoudit pouze lékařská komora,“ dodává.



Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.