Pražské děti možná budou mít ve škole "pozemky" a "dílny". Předměty by ale měly nejspíš jinou podobu, než v jaké si je pamatují jejich rodiče. (Ilustrační snímek)

Pražské děti možná budou mít ve škole "pozemky" a "dílny". Předměty by ale měly nejspíš jinou podobu, než v jaké si je pamatují jejich rodiče. (Ilustrační snímek) | foto: Jan Zátorský, MAFRA

Pražské žáky možná v budoucnu čeká okopávání záhonků i práce v dílně

  • 39
Stále větší nešikovnost dětí stojí za nápadem pražského magistrátu, který chce vrátit do všech základních škol legendární dílenské a pěstitelské práce. Ty jako povinná součást výuky skončily v devadesátých letech. Magistrát už připravuje novelu zákona.

Žáci sami rozeberou a opět smontují počítač, aby pochopili význam jednotlivých součástí či se pocvičili v práci se šroubovákem. Nebo budou na zahradě chovat slepice a sbírat vajíčka, ze kterých jim v jídelně uvaří oběd.

I tak by se mohly změnit pražské školy, pokud se radní Ludmile Štvánové podaří prosadit novelu školského zákona, kterou nyní připravuje a díky níž by se do tříd vrátila obdoba legendárního pracovního vyučování, které pamatují mnozí rodiče dnešních žáků jako "dílny a pozemky".

Důvodů, proč by děti měly opět pracovat s klasickým nářadím nebo na pozemcích pěstovat ředkvičky, je několik. Dnešní žáci nejsou moc šikovní, jak potvrzují učitelé. A zadruhé dostanou děti méně nadané na matematiku nebo češtinu šanci zažít úspěch.

Ano, ale spojme dílny s fyzikou

Nápad už radní projednala s experty či s řediteli některých škol. Dokonce dohodla s vedením středních odborných škol, že by mohly základkám otevřít své dílny. Vzhledem k tomu, že Praha může navrhovat zákony či jejich novely, požádala Štvánová právní oddělení magistrátu, aby změnu školského zákona připravilo. Pak hotový návrh předloží Sněmovně.

Mnozí odborníci s nápadem souhlasí a mají výhrady hlavně k praktické stránce věci. Tomáš Feřtek ze společnosti EDUin, která se vzděláváním zabývá, říká, že by výuka měla mít moderní podobu, neměl by to být samostatný předmět, ale měl by být propojený například s fyzikou.

Děti by pak nevyráběly stojánek na ubrousky jako jejich rodiče, místo toho mohou v rámci hodin fyziky vymyslet a zkonstruovat například malou raketu.

Ředitel Lumír Sokol ze Základní školy Radlická se ptá, zda by na to školy dostaly i dost peněz.

Ředitel školy v Kunraticích Vít Beran zase upozorňuje na plný rozvrh žáků. "Pokud škola chce, může pracovní vyučování zavést již nyní v předmětu Svět práce. Kdyby dílny a pozemky měly být samostatným předmětem, museli bychom v jiných předmětech ubrat hodiny," dodává Vít Beran.

V posledních dvou letech se množí požadavky státu typu: učte sexuální výchovu, učte etiku, finanční gramotnost, učte brannou výchovu. Počet vyučovacích hodin, ve kterých to kantoři musí stíhat, je však omezený.