Nedostatek bytů v Praze a zvyšující se cena nájmů i vlastního bydlení pomalu vedou k tomu, že si stále více chudších lidí a rodin nemůže bydlení v Praze dovolit.
Dokazují to i čísla. „V roce 2015 pobíralo příspěvek na bydlení v průměru 23 540 příjemců, což je mnohem více než v roce 2007. A na každých tisíc obyvatel Prahy připadá 8,5 osoby ohrožených ztrátou bydlení,“ říká Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje (IPR), který připravil novou analýzu bydlení a realitního trhu v Praze.
Kdo bydlí levněji už dnes?Příslušníci některých povolání a senioři mají možnost získat od magistrátu byty s levnějším nájemným. Počet dnes takto využitých bytů: Senioři 744 bytů Učitelé 309 bytů Strážníci 308 bytů Policisté 273 bytů Zaměstnanci magistrátu 173 bytů Hasiči 63 bytů Zdravotníci 62 bytů Domovníci 31 bytů Záchranáři 30 bytů |
Problémy se sháněním bydlení mohou mít senioři, studenti, mladé rodiny s dětmi, ale i lidé, kteří vykonávají špatně ohodnocené práce, které však mohou být pro chod velkoměsta životně důležité. Přitom pokud bude Praha pokračovat v nastoleném trendu a nabízet pouze nejvyšší segment bydlení, může se dostat do vážných problémů.
Například proto, že města „žijí“ jen díky servisnímu sektoru, který často zajišťují lidé s nevelkými výplatami. „I ti potřebují ve městě bydlet a nemohou žít desítky kilometrů za jeho hranicemi, jak se to děje v Londýně nebo New Yorku, které kvůli tomu mají dnes velké problémy s fungováním,“ říká architekt Jakub Cigler, který chystá projekt přeměny areálu Pragovka ve Vysočanech v „kreativní čtvrť“. Pro udržení kvality života v metropoli je důležitá i rozličnost obyvatelstva.
Dostupné bydlení od města
Řešením je, aby město dokázalo ekonomicky slabším skupinám lidí nabídnout, a to alespoň na přechodnou dobu, dostupné bydlení. Posledních patnáct let ale magistrát společně s radnicemi městských částí zuřivě rozprodávají bytový fond. Ještě v roce 2011 bylo v Praze celkem 64 847 obecních bytů, což činilo 11 procent všech zdejších bytů. Na konci roku 2016 jich však bylo už jen 35 tisíc a jejich počet se stále zmenšuje. „V Praze tak na jeden obecní byt připadá 36 obyvatel, zatímco v západních městech je to mnohem méně – ve Vídni a Kodani je to devět obyvatel, v Berlíně třináct,“ říká Vácha.
I proto se magistrát rozhodl to změnit a po masivním prodeji začít stavět byty nové. Použije na to peníze z Fondu pro dostupné bydlení (FDB), do kterého putují peníze z privatizace městských bytů. Dnes je v něm asi 1,8 miliardy korun, po skončení již schválených odprodejů by se tato částka měla zvýšit na čtyři miliardy.
Nabízí se otázka, proč Praha privatizaci bytů nezastaví. „Dřívější vlády lidem slíbily, že jim odkup bytů umožní. Nájemníci si založili družstva, jednají s bankami a plánují podle toho rodinné finance. Bylo by od nás hloupé, abychom tento již rozjetý proces najednou zastavili,“ vysvětluje radní pro bydlení Radek Lacko. Město podle něj doprivatizuje posledních přibližně 1 500 bytů a další již prodávat nebude. Ve vlastnictví magistrátu poté zbude asi 6 900 bytů.
Prvním novým projektem dostupného bydlení by měl být bytový dům na Černém Mostě se 180 byty, převážně v rozložení 2+1 a 3+1, který již získal stavební povolení. Pokud záměr schválí rada a zastupitelstvo, měla by výstavba začít příští rok.
Stavební povolení má i projekt v Dolních Počernicích o třech stech bytech. Ten je však podle Lacka teprve na začátku. Magistrát čekají jednání s městskou částí a tamní starosta má prý obavu ze vzniku sociálního ghetta. „To se ale rozhodně nestane, stejně jako na Černém Mostě půjde o model hybridního bydlení,“ uvedl radní. Tedy o model, kdy bude menší část bytů pronajímána tržně a zbytek dotován městem.
Mimoto vytipovala komise FDB dvanáct pozemků pro vznik podobných projektů. „Teď je bude prověřovat odbor strategických investic, a pokud se ukážou jako vhodné k výstavbě, budeme pokračovat i tam. To je ale zatím vzdálenější budoucnost,“ dodává radní.
První oťukávání
Poslední možností, dříve nevídanou, je přímá spolupráce města s developery. A zdá se, že i v tomto směru Praha podniká první kroky. „S paní primátorkou jsme začali mluvit o tom, že by některé bytové objekty v Pragovce nebo jejich části byly určené pro dostupné bydlení nebo bydlení pro studenty,“ říká Cigler. Ostatně i Lacko přiznává, že již měl s několika developery na toto téma schůzku. „Hledáme model, jak by to mohlo fungovat. Výsledky představím, až to bude nějak pohromadě,“ řekl.
Tento typ spolupráce by Praze mohl pomoci, protože sama nevlastní dostatek ploch, kde by mohla stavět. Většina strategických pozemků, jako jsou brownfieldy, totiž přešla v minulých desetiletích do soukromých rukou.
Například když stát, potažmo jeho firmy, prodal nevyužívaná nádraží. „Oproti Vídni a dalším městům, jež bytovou politiku dělají strategicky a dlouhodobě, je to značný rozdíl. Praha si to teprve teď začíná uvědomovat a řešit,“ dodává Cigler.
