Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Praha má málo použitelných parků, ale příliš „městských džunglí“

  10:07aktualizováno  10:07
Ačkoliv je Praha jedno z nejzelenějších měst Evropy, velká část zelených ploch je v metropoli nevyužitelná. Jedná se o místa, které jsou často zarostlá křovisky a houštinami, chybějí tam cesty a pěšiny a obecně jsou neprostupná. Odborníci jim proto přezdívají městské džungle.

Park Stromovka. (Ilustrační foto) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Jinými slovy, jsou to zákoutí, do kterých by šel člověk jen těžko na procházku se psem nebo si jen tak odpočinout. Ve stavu džunglí jsou i některé lesíky, například podél ulice V Hodkovičkách v Praze 4. Jiným příkladem džungle je Trojmezí spojující Prahu 10, 11 a 15.

Takových lokalit je podle krajinářů v metropoli nadbytek. Na druhou stranu kvalitní udržované parky, které by člověku poskytovaly příjemné zázemí, v Praze chybějí.

„Do městských džunglí se pak mohou stahovat bezdomovci nebo narkomani namísto toho, abychom je nějak vhodně využili,“ tvrdí architektka a odbornice na krajinu a parky Marie Janíčková. Podle ní má většina těchto míst vysoký potenciál se stát právě městským parkem. Náklady na úpravu „džungle“ jsou navíc nižší, než když se park vytváří uměle.

Kde parky chybějí? Ptá se studie

Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vytvořil studii, která mapuje zeleň v hlavním městě. Kvalitní parky podle dokumentu chybějí například v Holešovicích, Dejvicích, na Letné, nebo v Praze 2 s přesahem do Prahy 10. Pokud by však Praha využila zmíněné městské džungle, parky by pak chyběly prakticky jen v historickém centru Prahy.

„Staré Město nebo Vinohrady mají však jiné výhody než dostupnost parků. Jsou tu mnohem kvalitnější uliční prostranství, náměstí, kavárny, muzea nebo nábřeží,“ doplňuje ředitel IPR Petr Hlaváček.

Deficit kvalitních parků v Praze je jedna z věcí, kterou by měl vyřešit nový metropolitní plán. Ten má začít platit nejpozději v roce 2020, kdy přestane platit plán stávající. IPR na něm stále pracuje.

„Nyní konzultujeme připomínky s jednotlivými městskými částmi. Znovu si ověřujeme nedostatky, které nám už dříve nahlásili bývalí zastupitelé,“ popisuje Hlaváček. Podle něj se požadavky nových starostů příliš neliší. „Když někde chybí školka, tak se to po výměně politické reprezentace nezmění, chybí tam stále,“ říká Hlaváček.

Pražské radnice nyní kladou největší důraz na kvalitu městského života, tedy na to, aby Pražané kolem sebe měli hezké prostředí, dostatek parků nebo dobrou občanskou vybavenost. Kromě toho si stěžují také na neprostupnost a nepropojenost některých míst.

Procházka na konec slepé ulice

„V Praze se musí například více propojovat ulice. To současný plán vůbec nedefinuje, takže máme v metropoli bloky domů, u kterých jsou slepé ulice. Když pak chce člověk do parku za domem, musí celý blok nesmyslně obcházet,“ přibližuje Hlaváček.

Podle IPR by se kromě ulic měly více propojovat také jednotlivé městské části. Jejich zástupci totiž často vnímají problémy jen z hlediska svého území. Prahu je ale podle IPR důležité brát jako celek. Hranice mezi městskými částmi by měly být „propustné“.

„Pokud například park, který je na hraničním území, zvelebí jen jedna městská část a druhá ne, bude to té první škodit. Proto musí městské části spolupracovat,“ míní Hlaváček. Podle IPR by se časem měla propojit například i Vinohradská třída s Václavským náměstím. To prý dnes funguje jako slepá ulice, a tím snižuje kvalitu prostředí z psychologického hlediska, ale i z hlediska dopravy.

Práci na novém metropolitním plánu IPR trochu ztěžuje situace okolo nových pražských stavebních předpisů. Ty sice vstoupily loni v říjnu v platnost, ale ministerstvo pro místní rozvoj je následně pozastavilo a trvá na jejich úpravě. IPR proto předpisy upravil. Nyní čeká na vyjádření rady.

Autor:


Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.