Městské části dlouhodobě volají po zvýšení příspěvku, protože je na ně přenášena stále větší část agendy státu. „Musíme například zdarma přijímat děti do posledního ročníku mateřských škol. Ale peníze nám na to nikdo nedá,“ uvedl místostarosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Městské části tak tyto povinnosti zajišťují na úkor investic. Ročně může jít až o 600 milionů korun, dodal Portlík.
Praha v tomto případě funguje jako kraj a rozděluje městským částem peníze, které dostane od státu. Ty z nich financují přenesené povinnosti státu, například práci stavebních úřadů, vydávání občanských průkazů a pasů nebo řešení přestupků.
Peníze se musí posunout blíž k občanům
„Starostové požadují, aby vedení města zahájilo zásadní jednání se státem, konkrétně s ministerstvem financí, protože není možné nadále financovat přenesené povinnosti státu z rozpočtu městských částí,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí pražského magistrátu Petra Hrubá.
Platby městským částem bývají v Praze častým předvolebním tématem. Před volbami v loňském roce, které vynesly do čela hlavního města koalici ANO, ČSSD a Trojkoalice, s ním přišla zejména Trojkoalice tvořená Starosty a nezávislými, Stranou zelených a KDU-ČSL.
„Jde nám především o změnu způsobu financování městských částí, peníze se musí posunout blíž k občanům,“ řekla před volbami například starostka Slivence a současná radní Prahy Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Už letošní zvýšení dotací o 100 korun na obyvatele vyjde Prahu na více než 100 milionů, celkem převede na radnice zhruba 3,5 miliardy. Peníze, které městským částem přidá, chce Praha získat z příjmů, které bude tvořit částka vybraná na DPH a dani fyzických a právnických osob. Hospodařit bude letos s celkovým rozpočtem 56,3 miliardy korun.
