Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úřad chce Praze zrušit stavební předpisy. Ztratila by šanci řídit zástavbu

  20:06aktualizováno  20:06
Praha se možná bude muset začít řídit celostátním stavebním zákonem. Ministerstvo pro místní rozvoj se totiž rozhodlo „vymazat“ Pražské stavební předpisy. Magistrát by tak přišel o možnost řídit vlastní výstavbu. Mohlo by to znamenat problémy na Vinohradech či Karlíně nebo méně výhod pro cyklisty.

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Něco takového Praha léta nezažila. Ministerstvo pro místní rozvoj chce razantně omezit pravomoci magistrátu a zrušit dvě stě let staré privilegium, díky němuž si metropole sama řídila výstavbu.

Plán úřadu v posledních dnech vyvolal na magistrátu pořádný rozruch. „Ministerstvo pro místní rozvoj v návrhu novely stavebního zákona vyškrtlo jeden odstavec – písmeno e) pod paragrafem 194. Považuji to za nešťastné,“ upozornil František Korbel, právník, který se podílí na nové podobě Pražských stavebních předpisů.

Praha se o této změně dozvěděla teprve nedávno a hrozba se definitivně naplnila, když novelu ministerstvo vyslalo do připomínkového řízení. Místo vlastních pravidel by se pak metropole musela řídit celostátně platným stavebním zákonem.

Žádné předpisy, žádná regulace reklamy

Pražské stavební předpisy (PSP) mají chyby, ale jejich absenci by Pražané pocítili více než jejich současné nedostatky. Zavedly by totiž například pravidlo, že v ulicích širších než dvanáct metrů musí vznikat pruhy zeleně, omezují stavby žump.

„Celostátní předpisy se pro Prahu nehodí, například v nich úplně chybí regulace reklamy,“ dodal další příklad Korbel.

K čemu jsou dobré Pražské stavební předpisy

  • Bez stavebních předpisů by bylo složitější rozvíjet například Staré Město, Karlín, Smíchov, Holešovice nebo Troju. Stavební zákon totiž omezuje výstavbu v záplavových územích, což však metropole umožňuje v oblastech chráněných protipovodňovými zábranami.
  • Celostátní norma je šitá na míru ostatním částem země, ale Praha má příliš hustou zástavbu. To by se mohlo projevit u staveb v centru, kdy domy nalepené na sebe tvoří ulice. Obecné požadavky stanoví, aby třetinu plochy bytu osvětlovalo 1. března hodinu a půl slunce, což nelze vždy zajistit u domů s okny na dvě protilehlé světové strany. Toto zmocnění ve stavebním zákoně, zakládalo nerovnost mezi Prahou a obcemi či kraji.

Praha již proti změně protestovala podobně jako třeba komora architektů. Nadšení z plánu nejsou ani developeři, protože musí s každou takovou novinkou – a v posledních pár měsících prožili dvě takové velké změny – přepracovávat své projekty.

Jejich příprava trvá déle, což těm, kteří větší akce stavějí z úvěrů, činí potíže.

„Když Praha nebude mít své předpisy, nebude moci vzniknout ani Metropolitní plán,“ upozornil na další z důsledků mluvčí developerské společnost Central Group Milan Jankovský.

Přitom právě kombinace PSP a Metropolitního plánu měla zaručit to, že charakter třeba Vinohrad zůstane zachovaný. Pro každou oblast Prahy by totiž tyto dokumenty určily specifická pravidla pro výstavbu.

„Toto dosavadní zmocnění obsažené ve stavebním zákoně, které se navrhuje vypustit, zakládalo nerovnost mezi Prahou a obcemi či kraji, které takovou pravomoc nemají,“ vysvětlil motivy ministerstva jeho mluvčí Vilém Frček.

Odchylky na požadavky na výstavbu v Praze a v jiných částech země byly podle něj „nesystémové a neodůvodněné“. Mluvčí pak ještě dodal, že architektonicky cenné části Prahy může ochránit územní plán nebo památkáři.

Pražské stavební předpisy jsou však v mnohém přísnější než celostátní norma a řeší i detailněji uspořádání veřejného prostoru než územní plán.

Názor Prahy na výšku budov, osvětlení přechodů, parkování

Dbají například na větší osvětlení přechodů pro chodce. Požadují, aby na veřejných prostranstvích ubývalo sloupů. Přesně definují výšku budov i to, jak daleko mají být od sebe.

V centru vyžadují po developerech méně parkovacích míst než celostátní normy, aby doprava nebyla tak přetížená a aby lidé nechávali vozidla na okrajích a jezdili třeba metrem. Lpějí na servisu pro cyklisty a zřizují parkování pro elektromobily.

„Je to šílený nápad,“ konstatoval včera architekt Jan Kasl, který se před volbami na přípravě PSP podílel. Kasl byl v letech 1998 až 2002 primátorem Prahy.

„Například rodinný dům má mít podle stavebního zákona nejvýše dvě patra a podkroví. Více podlaží u tohoto typu domu však má v husté městské zástavbě smysl,“ řekl Kasl s tím, že v malých obcích, kde je více prostoru, mohou být rodinné domy na větší ploše.

„Zkrátka. Myslím, že by ministerstvo mělo učinit opak. Mělo by umožnit i jiným velkým městům, jako je Brno, Ostrava či Plzeň, aby si stejně jako Praha vytvořila své vlastní stavební předpisy,“ dodal architekt.

Faktem je, že metropole měla s ministerstvem neshody kvůli PSP již vloni, stejně jako mělo bývalé vedení města ohromné potíže s nátlakem a lobbingem billboardových firem. Těm se nelíbilo, jak Praha omezuje počet velkoformátových reklam na svém území.

PSP kvůli těmto sporům platily jen chvíli na podzim, pak ministerstvo pozastavilo jejich platnost, ale náměstek Matěj Stropnický (SZ) před pár týdny představil jejich novou podobu (informovali jsme zde) – ta je vůči billboardům v některých ohledech přísnější. I přes kroky ministerstva zatím stále platí plán magistrátu dokončit změny v PSP tak, aby platily od ledna 2016.

Proces schvalování zákona potrvá asi rok až rok a půl. Pražské stavební předpisy by přestaly existovat až ve chvíli, kdy začne platit nový stavební zákon. Pokud ministerstvo nezmění názor – právě o to bude nyní Praha usilovat.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.