Operační program Praha - Pól růstu, jak se balík eur pro metropoli jmenuje, je těsně před schválením. Evropská komise sice zaslala Praze 127 připomínek, ale s většinou z nich se již magistrát vypořádal.
„S asi dvaceti připomínkami nesouhlasíme. O těch ještě budeme jednat v Bruselu a na poslední setkání v Praze zbude odhadem čtyři až šest politických věcí, které budeme dolaďovat,“ uvedl Stanislav Schneidr, ředitel magistrátního odboru evropských fondů.
Pokud se Praha a komise na nějaké části projektu nezaseknou, mohl by být schválen již koncem května nebo na začátku června.
Peníze z Bruselu
Kam půjdou peníze z dotací |
„První výzvy zatím plánujeme zveřejnit nejdříve na září,“ doplnil Schneidr informaci, kdy by mohly firmy, školy nebo úřady začít žádat o peníze.
Podle něj například EU od Prahy požaduje intenzivnější spolupráci se Středočeským krajem na projektech, jež se týkají dopravy.
Akce jako nová P+R parkoviště nebo například stanoviště pro jízdní kola u železnic tak bude hlavní město plánovat společně s kolegy ze sousedního regionu.
Čtyři oblasti investic
Metropole chce miliardy využít ve čtyřech oblastech. Největší díl peněz, konkrétně třicet jedna procent, má jít na vývoj a inovace, což jsou v podstatě dotace určené z velké části na výzkum vysokých škol. Ty jsou v Praze dlouhodobě podfinancované.
Analytická zpráva společnosti Deloitte uvedla, že školy jsou připravené v následujících sedmi letech usilovat o dotace v celkové výši zhruba jedné miliardy na své projekty.
Například Univerzita Karlova chce podle rektora Tomáše Zimy z peněz vedle výzkumu financovat i rozvoj infrastruktury nebo podpořit dotacemi zlepšení spolupráce veřejných výzkumných institucí se soukromým sektorem.
Právě soukromé podniky, pokud se podaří úzkou spolupráci skutečně navázat, mohou být pro univerzity v budoucnu důležitým zdrojem financí. Na oplátku jim pak školy mohou pomoci svými nápady.
Peníze na P+R
Druhá největší část peněz je určena na dopravu a investice do úspory energií. Sem patří již zmíněná P+R parkoviště na okrajích Prahy, která by mohla ulevit zahuštěné dopravě v centru, ale také například na zateplování veřejných budov.
Již Eva Vorlíčková, která jako bývalá radní za TOP 09 program chystala, jmenovala jako příklad zateplování vestibulů a stanic metra, jejichž vytápění je nákladné. Právě Vorlíčková s EU vyjednala zvýšení objemu peněz pro Prahu z původních devadesáti milionů eur na 200 milionů.
Posledních dvou kapitol pak chce město využít například k výstavbě nízkoprahových komunitních center pro drogově závislé či sociálně vyčleněné lidi.
„Jsem rád, že se nám v projektu snad podaří uhájit investice do sportovišť. Jsou totiž nejlepším prostředkem, jak pracovat s lidmi, kteří by se mohli ocitnout v sociálním vyloučení,“ uvedl další příklad náměstek Petr Dolínek (ČSSD), který má fondy na starosti.
Přibližně pětinu dotací pak Praha pošle na zvyšování kvality výuky, tedy na vzdělávání samotných učitelů mateřských, základních a středních škol.
