Jestliže se nestane událost na úrovni zázraku, nedokončí Praha metropolitní územní plán do roku 2020. To už je prakticky jistá věc.
A i když metropole nebude v Česku jediná, kdo neschválí takto důležitý dokument v daném termínu, bude muset hledat pomoc u vlády. Nejpravděpodobnějším řešením totiž bude prodloužení platnosti stávajícího územního plánu. K tomu však město potřebuje Sněmovnu.
Navíc musí Institut plánování a rozvoje některé části v plánu přepracovat, což potrvá týdny, spíše měsíce. Jde například o výškovou regulaci či regulace v tak výjimečných oblastech, jako jsou Bubny a Nákladové nádraží Žižkov.
Průtahy spojené s metropolitním plánem mají řadu příčin - za některé může město, za jiné Institut plánování a rozvoje (IPR), který dokument chystá. Na problémy měl totiž vliv nejen rozpad koalice na podzim 2015, opakované jednání s městskými částmi, ale také neochota institutu reagovat na chyby, které mu rok vytýkali politici, analýza expertů, magistrát i ministerstvo pro místní rozvoj.
Nejen z těchto důvodů rada odvolala ředitele IPR Petra Hlaváčka (psali jsme zde). Některé z nedostatků nyní potvrdila speciální pracovní skupina, která plán přes léto zkoumala.
Dorazí tisíce připomínekV přípravě metropolitního územního plánu zabere velkou část projednávání a především vypořádání připomínek. Platí přitom jednoduchá přímá úměra - čím více připomínek město dostane, tím déle práce na dokumentu potrvají. Kdyby jich město dostalo kolem pěti set, tak by mohlo, jak zmínil Ondřej Boháč z Institutu plánování a rozvoje, ještě stíhat schválit plán do roku 2020. Praha však očekává, že dorazí kolem šestnácti tisíc připomínek. Jen jejich zapsání do systému přitom potrvá zhruba rok a půl. |
„Stanovisko skupiny bereme vážně. Většinu bodů zapracováváme rovnou do metropolitního plánu,“ uvedl Ondřej Boháč, zástupce ředitele IPR.
U několika sporných bodů, kam patří třeba i výšková regulace, však IPR ještě musí hledat cestu. Plán má na IPR na starosti Roman Koucký, jeden z nejlepších urbanistů v Česku. Dal však s téměř celým svým týmem kvůli nucenému odchodu Hlaváčka výpověď.
Pracovní skupina považuje plán za kvalitní a inovativní. Chce, aby v něm město pokračovalo, jak řekl významný právník František Korbel. Vyjmenovala přitom jedenáct bodů, ve kterých se má plán změnit. Zčásti se jedná o drobnosti jako přeházení kapitol či úpravu terminologie.
Mezi sporné body patří vedle výškové regulace také veřejná vybavenost (silnice, školy, nemocnice a podobně), omezení rychlé výstavby v důležitých rozvojových lokalitách a na zelených okrajích Prahy.
„Některé připomínky obsahují věci, které byly už v zadání územního plánu, a měly tedy být i v návrhu metropolitního plánu,“ řekla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ).
Do konce září by měl IPR podle Boháče předložit přehled o tom, jak dlouho práce na změnách potrvají. U části bodů přitom architekti chtějí hledat nápady na odborných seminářích. Skupina totiž navrhla změnu, ale neřekla, jak jí chce dosáhnout. K odpovědi se IPR hodlá dobrat v širší skupině odborníků. Nutno dodat, že mnoho úprav začali architekti vymýšlet již před létem - před závěrem recenzní skupiny.
Nestavějte na poli
Prahu podle zeleného zastupitele Matěje Stropnického například rozčiluje to, že ačkoli institut hlásí a prosazuje, že chce omezovat výstavbu na loukách a polích na okraji města, nezačlenil to jako tvrdé pravidlo do metropolitního plánu.
„Nevyužili možnosti omezit výstavbu na okrajích, dokud se nevyčerpá prostor v centru - dokud nebude využité Nákladové nádraží Žižkov či Bubny, tak se prostě na okrajích města stavět nebude,“ říká Stropnický.
Praha se na rozdíl od jiných metropolí rozrůstá na levnější pozemky na krajích. Tam však často nedosahuje síť MHD ani infrastruktura, což jsou investice, jež musí platit město.
V praxi se děje to, že developer postaví domy, rozprodá byty a městská část shání peníze na školy, školky, kanalizace, vodovody, které při nárůstu obyvatel nestačí. Nemluvě o MHD - metru za miliardy a tramvajových tratích za stovky milionů. V centru je místa a vhodných pozemků dost pro stovky tisíc obyvatel.
Na druhé straně se však město musí rozrůstat i na parcelách, kde by mohly vznikat levnější byty.
Výšková regulace je v metropolitním plánu inovativní. Snadno se lze do něj podívat a sledovat čtvercovou síť a místa, kde se možná objeví mrakodrapy. Třeba v lokalitě Horní Pankrác, tam by mohla Praha narůst do výšky, je v jednom okénku sítě číslo 45. To znamená, že by tam mohla stát budova o čtyřiceti pěti patrech, vedle třeba třicetipatrový dům.
„Tento způsob regulace lze využít, je však třeba vyřešit situace staveb na průsečících a hranicích čtverců,“ uvedl Korbel.
Pravidla jsou důležitá pro stavební úřady. Musí vědět, jak mají rozhodovat o výšce ve sporných lokalitách.
Brzda pro developery
Aby investoři nemohli zneužít nedostatku regulací navrhla skupina, aby město do plánu začlenilo podmínku, že v cenných lokalitách nelze stavět, dokud nebude pro dané území zpracovaná podrobnější dokumentace.
„Například regulační plány nebo třeba územní plán částí Prahy,“ řekl Korbel.
Takové opatření by se týkalo především míst, kde je dnes stavební uzávěra a kde se chce metropole rozvíjet. Třeba ve zmíněných Bubnech, na Žižkově, Pankráci, Smíchově či Ruzyni. Tato podrobnější dokumentace stanoví, jak mají cenné oblasti vypadat, kde mají být silnice, tramvaje, parky.
