Když se loni v ulici Ve Smečkách v centru Prahy otevřel nevěstinec holandského typu, kde dívky lákaly zákazníky přímo ve výlohách, tvrdili představitelé města i městské části jediné: "Nemůžeme s tím nic dělat."
Konkrétně starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký z TOP 09 zmínil, že dokud nebudou znát prostituci zákony, nebude ji moci ani zakázat, protože dle paragrafů neexistuje.
V současnosti magistrát vyhláškou zakazuje pouze pouliční nabízení sexuálních služeb. Na nevěstince či priváty je krátký.
Radní Lukáš Manhart, Lomeckého stranický kolega, proto rok připravoval zákon, který bude prostituci regulovat. V pondělí představil, jak to bude vypadat, pokud normu schválí poslanci a senátoři.
Jak prostituci regulují ve světě
|
"Byla by provozována na základě speciálního povolení, které by vydal obecní či městský úřad. Podmínkami jsou bezúhonnost, zdravotní způsobilost a věk nad 18 let," shrnul pravidla Manhart.
Povolení, zdravotní kontroly
Dámy či pánové by však z této činnosti museli odvádět daně a platit si zdravotní i sociální pojištění. Také by museli jít každé tři měsíce na zdravotní kontrolu.
Podle zahraničních zkušeností však nelze počítat s tím, že kdyby zákon prošel, registrují se všichni podnikatelé v erotickém oboru.
"V Holandsku a Německu je registrovaných asi deset až patnáct procent," upozorňuje Hana Malinová z organizace Rozkoš bez rizika, která poskytuje prostitutkám zdravotní a sociální služby.
O povolení by také musel požádat každý, kdo by chtěl provozovat nevěstinec.
"Rada i zastupitelstvo, pokud by si tedy tuto pravomoc osvojily, by rozhodovaly o každém jednotlivém místě, kde se bude tato činnost provozovat," doplnil Manhart.
Například Praha 1 by ráda zákona využila k tomu, aby zmíněné podniky z centra vymýtila úplně. "Otázka ale je, nakolik by tento nový zákon mohl být uplatněn retroaktivně. Jinými slovy - zda ho budeme moci uplatnit třeba na stávající podniky ve Smečkách," míní Lomecký.
Sousední druhá městská část je poněkud liberálnější. "Není to důstojná vizitka, na druhou stranu neříkám ani ne. Bude záležet na tom, jestli se nám pouliční prostituci podaří přestěhovat do domů, což bych považovala za úspěch. V domech je nějaký režim dohledu, zdravotních prohlídek a tomu bych se asi úplně nebránila," zmínila starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS).
Návrh zákona musí posoudit radní města, v květnu se dostane k zastupitelům a pak poputuje do Sněmovny.
Daně, nebo jen poplatek?
Tam paralelně vzniká velmi podobný návrh. Liší se hlavně tím, že podle sněmovního zákona by prostitutky neplatily daně, ale pouze jednou za rok registrační poplatek. "Mám obavu z toho, že čím administrativně náročnější to bude, tím méně lidí se do toho zapojí," zmínil autor předlohy Viktor Paggio (LIDEM). Právě kvůli povinnosti platit daně a pojištění se mu nelíbí pražský návrh.
Manhart svou verzi brání: "S tou činností je spojen příjem, a ne malý, a připadá mi absurdní, abychom se vzdávali nároku na odvod daně. Stejnou administrativní povinnost mají řemeslníci," pronesl radní.
Přesto Manhart i Paggio tvrdí, že jsou ochotni spolupracovat. Pokud by totiž Sněmovna posuzovala dva téměř stejné návrhy, mohla by se roztříštit jejich podpora mezi poslanci a nakonec by neprošel ani jeden.
Česko zatím zákon o prostituci nemá především proto, že jde o velmi kontroverzní téma. Není ani jasné, jakou podporu seženou Manhart s Paggiem pro tyto dvě normy. Části poslanců totiž vadí legalizace prostituce z morálních důvodů.
"Já bych pro takový zákon nehlasoval. Prostituce je prodávání vlastního těla, ne-li duše, je nevymýtitelná, ale stát si nemá chtít sáhnout na zisk z nemravnosti. Zákon stejně nic nevyřeší, akorát se stát stane obdobou pasáka," tvrdí například pražský poslanec Marek Benda (ODS).
