Smlouva mezi Pražskou vodohospodářskou společností, kterou vlastní město, a Pražskými vodovody a kanalizacemi je podle Plamínkové absolutně neplatná. Smlouva údajně nebyla uzavřena v souladu s tehdy platným koncesním zákonem. „Je to závažné zjištění. Jde o první krok na dlouhé cestě, na jejímž konci se, doufám, podaří zkrátit dobu vyjednané smlouvy, která je uzavřena do roku 2028,“ řekla radní.
„Situace je pro město velmi nekomfortní. Smlouva, která je uzavřena do roku 2028, blokuje přijímání dotací z operačního programu životní prostředí,“ dodala Plamínková. Pokud se město s francouzskou Veolií, která je stoprocentním vlastníkem Pražských vodovodů a kanalizací, nedomluví, je podle radní jedinou cestou arbitráž.
Pražské vodovody a kanalizace stanovisko Prahy označily za překvapivé. „Společnost PVK zůstává strategickým partnerem magistrátu a je připravena pomoci s řešením problémů financování vodohospodářské infrastruktury v Praze,“ řekl Mrázek.
Hospodaření s vodou v Praze provázejí složité smluvní vztahy, o jejichž nevýhodnosti se diskutuje několik let. Firmu Pražské vodovody a kanalizace v 90. letech od státu koupila Veolia, která od té doby distribuuje vodu v metropoli a vybírá poplatky od uživatelů. Vodovodní síť má na základě dodatku z roku 2013 pronajatou až do roku 2028.
Z tržeb pěti miliard korun ročně se Praze za pronájem vracejí necelé dvě miliardy korun, dalších 830 milionů jsou investice do oprav. Veolia ročně inkasuje kolem 500 milionů korun. Francouzská firma v minulosti za ovládnutí Pražských vodovodů a kanalizací zaplatila sedm miliard korun.
