Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Praze začíná období inverze, za smog mohou auta i kotle

  19:01aktualizováno  19:01
Minimálně do konce týdne bude Praha obklopená mlhou a nízkou oblačností. Teplotní inverze navíc přinese zhoršenou kvalitu ovzduší. Se zavedením emisních zón zatím Praha nepočítá. Lepší ovzduší by měla nastolit výuka řidičů velkých firem ve správném užívání auta a výměna starých kotlů za nové.

Prahu čeká týden inverze. Za kvalitním vzduchem bude lepší vyrazit na venkov | foto:  Michal Šula, MAFRA

O jednom z nejkrásnějších pražských pohledů, z nábřeží na Pražský hrad, si v pondělí ráno mohli turisté nechat jen zdát. Podobná situace se podle meteorologů bude opakovat minimálně do konce týdne a nezpůsobí jen zhoršenou viditelnost.

„Teplotní inverze znamenají i špatné rozptylové podmínky, které s sebou nesou i větší znečištění ovzduší,“ říká Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Toto znečištění bývá logicky největší v průmyslových oblastech či tam, kde je velký počet lokálních topenišť nebo nadměrná doprava. A právě v počtu automobilů nemůže takřka žádné místo v republice Praze konkurovat. Pokud jde o znečištění ovzduší, je situace v metropoli v období teplotní inverze podobně kritická jako například v severočeském regionu nebo v Moravskoslezském kraji.

Největším problémem je prach

Nevýhodu má podle Dvořáka Praha i v tom, že se nachází v kotlině. „Čím nižší polohy, tím více se tam vliv teplotní inverze projevuje. Jiná situace tak bude na kraji Prahy, například na Ruzyni či ve Kbelích, a jiná v centru města,“ dodává hydrometeorolog.

Svou roli hraje i hustá a vysoká zástavba. Příkladem může být Legerova ulice, která je podle Dvořáka vlastně uliční kaňon s obrovským provozem. Tradičně tam bývá znečištění vzduchu nejhorší, často i vyšší než v průmyslových zónách.

I loni v listopadu měla Praha problém se smogem:

Kvůli nepřízni počasí bude v příštích dnech narůstat například hladina dusíku v ovzduší. „Troufl bych si ale říct, že ještě větším problémem jsou dnes koncentrace prachových částic,“ říká Jan Macoun, Dvořákův kolega z ČHÚ. Emisní limity dusíku totiž podle něj nebývají na českém území takřka nikdy prolomeny. Naproti tomu povolené koncentrace prachu jsou překračovány často a o mnoho více.

Obzvláště malé prachové částice mohou působit zdravotní problémy. Na rozdíl od těch velkých, které se zachytí v nose či hrtanu a následně jsou bez větších obtíží vykašlány, proniknou ty menší až do plicních sklípků, odkud se jen obtížně dostávají ven.

„Problémem navíc je, že jsou na tyto částice vázány i karcinogenní látky. Z těch, které měříme, je to typicky polycyklický aromatický uhlovodík benzo(a)pyren,“ dodává Macoun.

Pokud jde o koncentraci prachu, jsou na tom v metropoli podle údajů ČSÚ dlouhodobě nejhůře Vršovice. Od počátku roku tam byla povolená koncentrace prachu překročena hned osmnáctkrát. Jen o dva případy překročení emisních limitů méně ústav letos naměřil v okolí Průmyslové ulice, v Karlíně, ve Vysočanech a na náměstí Republiky.

Kvůli nepříliš rozšířenému průmyslu v Praze zůstávají největším znečišťovatelem ovzduší v metropoli osobní a nákladní auta.

„Problémem je, že je zde těch aut prostě příliš,“ říká radní Jana Plamínková. Magistrát proto na začátku letošního roku spustil například kampaň s názvem Čistou stopou Prahou, která si klade za cíl vysvětlit Pražanům, proč je lepší cestovat hromadnou dopravou či na kole.

Stará auta z centra nezmizí

Dlouhou dobu se také mluvilo o zavedení emisních zón, které by zabránily vjezdu do centra města starším vozidlům, která nesplňují přísnější ekologické normy. Zóny měly původně v Praze začít platit již v lednu příštího roku, město od toho však nakonec ustoupilo. Podle radní Plamínkové by zóny Pražanům přinesly více starostí a nákladů než užitku.

„Zkušenosti z měst, která je zavedla v Německu, totiž ukazují, že zóny přinesly jen minimální snížení znečištění ovzduší,“ říká.

Podle radního Dolínka je však zavedení zón stále ve hře, odloží se však zřejmě o řadu let. Kvůli nedostatku objízdných tras dotčených lokalit. Praha se nemůže k plánu vrátit dříve než po dostavbě vnitřního a vnějšího okruhu. Město se však prý snaží problém řešit i jinak.

„Třeba dohodou s velkými firmami, jako je Česká pošta či další dopravci, aby proškolovaly své zaměstnance ve správném užívání auta. Aby například nenechávali při vykládkách zapnutý motor,“ dodává Dolínek.

I v Praze však k znečištění ovzduší přispívají staré spalovací kotle na tuhá paliva. Jejich využívání se snaží omezit dotační program ministerstva životního prostředí. V něm mohou lidé na výměnu starého kotle za moderní a šetrnější k životnímu prostředí získat až 150 tisíc korun. Hlavnímu městu bylo v programu přiděleno 23 milionů korun. Do jeho prvního kola se přihlásilo pouhých 23 Pražanů.

V právě probíhajícím druhém kole je však zájem větší. Podle Plamínkové v něm o příspěvek již zažádalo devadesát lidí. Problémem je i to, že v řadě míst v Praze není stále zaveden plynovod, což se magistrát snaží napravovat.

„Bohužel, například v Řeporyjích nebo ve Slivenci, které byly plynofikovány až v posledních letech, se již řada lidí na plyn nenapojila, protože se obávají vyšších provozních nákladů,“ dodává Plamínková.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.