Nejvyšší hustoty dosahuje v poledne a těsně po něm okolí Andělu, kde se pohybuje 733 obyvatel na hektar. Anděl je následován centrem Prahy, oblastí Vodičkovy ulice a Petrského náměstí, kde se pohybuje více než 500 obyvatel, a oblastí Brumlovky. Průměr Prahy je přitom 25 obyvatel na hektar.
Z kanceláří se ale lidé vrací domů, oblastí s nejvyšší hustotou bydlících obyvatel v Praze jsou Vršovice se zhruba 430 lidmi na hektar. Tato hustota je tam dosahována ve čtyři hodiny ráno. „Je třeba si uvědomit, že více než polovina území Prahy má přírodní nebo zemědělský charakter, a tím pádem na nich je pohyb obyvatel značně omezený,“ komentuje Kolínská.
Samostatnou kapitolou jsou pak návštěvníci metropole. Jedná se o lidi, kteří jezdí za službami (nákupy, návštěvy úřadů, nemocnic), ale také pracující a studující s nepravidelným týdenním režimem. Významnou část návštěvníků pak tvoří zahraniční i domácí turisté nebo pracovníci, kteří jsou na služební cestě.
Místem s nejvyšším výskytem návštěvníků je celkem nepřekvapivě centrum Prahy, dále pak Letiště Václava Havla a pak i motolská nemocnice. Významným magnetem jsou také třeba smíchovské nádraží nebo areály vysokých škol.
„V centru Prahy tvoří návštěvníci ve špičkových hodinách téměř 60 procent všech přítomných osob,“ upozorňuje Kolínská. Údaje z monitoringu, který si nechala Praha zpracovat, využije město třeba při přípravě metropolitního plánu nebo při rozvoji Pražské integrované dopravy. „Průzkum je typickou aktivitou z agendy Smart Cities, která pomáhá při rozvoji měst v zahraničí,“ dodává Kolínská.
