Část této sumy hodlá uhradit hlavní město. Část - jak doufá pražský primátor Jan Kasl - přijde od státu. A další část by mohla jít z kapes občanů, kteří přispějí ve veřejné sbírce.
"Vůbec si netroufám odhadnout částku, kterou se do zahájení stavebních prací podaří sesbírat," říká primátor Kasl. Je ovšem optimistou: "Už po jakési sondě na jaře bylo mnoho příznivých ohlasů. Lidé by rádi přispěli. V současnosti je avizováno například asi osm milionů korun od jednoho podnikatele." Sociologové a odborníci na veřejné mínění se o osud sbírky příliš neobávají. Předpokládají, že se magistrátu podaří sesbírat slušnou sumu peněz.
"Češi sice nejsou ochotní dávat peníze na dobročinné záležitosti jako třeba Američené, u kterých to patří k dobrému bontonu. Ale pokud jim daný problém ukážete jako velmi palčivý, pokud u nich vzbudíte zájem, jsou ochotni peníze dát. Příkladem jsou povodně v roce 1997, sbírka na Arménii. To jsou jen dva případy, které prokázaly, že se u nás dá i na tyto účely vybrat dost peněz," míní sociolog Jan Spousta z agentury SC&C.
|
ANKETA: |
Jediné úskalí, které oba odborníci vidí, spočívá v tom, že tentokrát nejde o pomoc lidem: "Vždy, když se podařilo vybrat peníze ve větším množství, šlo o humanitární účely. Nepamatuji se ale, že by v poslední době vzbudila mezi lidmi ohlas záležitost některé památky," podotýká Jan Spousta.
Jeho slova podtrhuje průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Ten prokázal, že každý druhý Čech je ochoten alespoň jednou přispět na dobročinnost a téměř každý čtvrtý se věnoval v loňském roce charitě hned několikrát. "Většinou šlo ovšem o peníze na pomoc potřebným. Především v Česku," podotkl autor výzkumu Vladimír Jelínek.
Klíčová tak bude podle znalců propagace. Jak ovšem dělat sbírce reklamu tak, aby oslovila co nejvíce lidí? Hlavní město zatím nemá konkrétní plán. Primátor Kasl pouze prohlásil, že kampaň na podporu veřejné sbírky začně v září a bude v režii skupiny pražských podnikatelů z oblasti médií a reklamy. Jejich jména zatím neupřesnil.
Město hodlá už v brzké době zřídit zvláštní bankovní účet, na který mohou přispět jak podnikatelé, tak jednotlivci. A to až do 30. června 2004, což je maximální doba trvání sbírky povolená zákon. Vybírat se bude také do pokladniček. Ty by se měly objevit například na obou koncích Karlova mostu.
Radní původně zvažovali, že by pro návštěvníky mostu zavedli přímo mýtné, ze kterého by se rovněž opravy financovaly. "Tento návrh na radě padnul. Jelikož to ale naše zákony moc neumožňují, respektive by to bylo legislativně komplikované, rozhodli jsme se nechat to na dobrovolném zvážení návštěvníků," řekl radní Igor Němec.
"Jsem jasně proti mýtnému. Za Karlův most by se platit nemělo. Je to veřejně přístupná památka," uvedl Kasl.
 Strahovský klášter v Praze 6 je vidět v pozadí Karlova mostu. (14. února 2001) |
 Denně projde Karlovým mostem stovky lidí. (14. února 2001) |
 Z Alšova nábřeží je vidět Karlův most z Petřínem a chrámem svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v pozadí. (14. února 2001) |
 Celek Karlova mostu ze Staroměstské věže. (14. února 2001) |
 Staroměstská věž Karlova mostu s kostelem svatého Salvátora. (14. února 2001) |
