"Odsouzený pravidelně odmítal pomoc lékařů a umělou výživu. Do nemocnice musel být nakonce eskortován. Přes veškeré úsilí však zemřel," řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.
Odsouzený Pavel M. podle zjištění ČTK vzrušil před třemi lety veřejnost tím, že ohrožoval městský úřad v Poličce na Svitavsku s odjištěným granátem v ruce. Policisté, pyrotechnici a psychiatři strávili celých čtrnáct hodin úzkosti a napětí. Pak však zjistili, že granát neobsahoval trhavinu a nemohl vybouchnout. Více čtěte ZDE. |
"Něco takového se nám ještě nestalo. Je to zcela ojedinělý případ. Vězni ve výkonu trestu umírají jen výjimečně, většinou na nemoci srdce. Obvykle se tomu ale podaří zabránit včasným převozem do nemocnice," řekla pro iDNES Miloslava Havlíčková, mluvčí vězeňské služby.
Přehled známých hladovkářů: Hladovku proti schválení novely trestního zákona zvolil v témže roce tehdejší předseda komunistické strany Jiří Svoboda. Hladovku za navrácení církevního majetku držel na počátku roku 1995 Augustin Navrátil z Lutopecen na Kroměřížsku. O tři roky později týden hladověl za zachování nemocnice v Bruntálu její přednosta Alois Matušů. V první polovině roku 1998 hladovkou protestoval proti soudnímu rozsudku více než ročního odnětí svobody bývalý místopředseda SPR-RSČ Pavel Mozga. Hladovky ve věznicích. Říjen 1996 - Po 58 dnech hladovění byl do vězeňské nemocnice v Praze-Pankráci převezen z věznice v Horním Slavkově odsouzený Radim Michal. Protestoval proti svému odsouzení za vraždu. 3. ledna 2001 - Třiačtyřicetiletý Miroslav Pačan, odsouzený za loupež k šestiletému odnětí svobody, začal držet v rýnovické věznici na Jablonecku hladovku. Vězeň tvrdil, že je nevinný. 29. ledna 2001 - Hladovku vyhlásil Karel Rysula, který si v litoměřické věznici odpykával patnáctiletý trest za vraždu pražského hoteliéra Zdeňka Patáče. 17. října 2001 - Protestní hladovku vyhlásil v ostravské vazební věznici Vladimír Bayer obžalovaný z vraždy sedmileté neteře z Moravského Berouna na Bruntálsku. Letos v lednu byl Bayer odsouzen na doživotí. 15. dubna 2002 - Po dlouhodobé hladovce zemřel ve vězeňské nemocnici v Praze na Pankráci odsouzený Pavel M. Hladovku držel opakovaně - poprvé již v dubnu 1999, naposledy od 29. ledna 2002. |
Osudnou se Pavlovi M. stala hladovka, kterou začal držet 29. ledna 2002. Byla již třetí v pořadí. Opakovaně protestoval proti personálu věznice i proti svému odsouzení. Poslal i dopis Václavu Havlovi. Kancelář prezidenta republiky se udělením milosti začala zabývat.
Svou poslední hladovku zahájil kvůli křivdě ze strany věznice, která mu nechtěla vydat jeho osobní věci ze skladu. Své věci však mít mohl, pokud by absolvoval běžný administrativní postup. Ten ale odmítal.
Pavel M. začal také chodit na pravidelné pohovory s psychologem. Před ním měnil své důvody k hladovění. Nejprve uvedl jako důvod, že protestuje proti celé společnosti. Při dalších sezeních uváděl jako důvod, že byl odsouzen nespravedlivě. "Muž také chtěl, aby se někdo zajímal o jeho případ a k tomu požadoval kompetentní komisi. Odmítl však kohokoli písemně žádat," upřesnil Voráček.
V březnu několikrát odmítl převoz do nemocnice a podání umělé výživy. Odmítací revers ale zároveň nechtěl podepsat. Začátkem dubna ho proto eskorta do nemocnice odvezla násilím. Tam však s lékaři nespolupracoval. Nechtěl také podepsat odmítací protokol.
"Pokud pacient pravidelně odmítá přijmout potravu a nechce podepsat ani revers, není to v žádném případě pochybení ze strany lékařského personálu. Lékaři nemohou nést zodpovědnost za jeho smrt," řekl iDNES mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý.
Vězeň i nadále odmítal jakoukoli stravu. Zcela vyčerpán zemřel v pondělí večer. Pokusy lékařů o oživení pacienta byly neúspěšné.
Případ začala řešit i policie. Jakékoli podrobnosti o vyšetřování však odmítla sdělit. "Přišel příkaz z policejního prezidia, že vězeňská služba si vyhradila právo na poskytování veškerých informací. Potvrdit vám pouze mohu, že policie tento případ řeší," vysvětlila Iva Knolová z pražské policejní správy.
První hladovku držel vězeň v roce 1999, kdy to vydržel čtyři dny. Tvrdil tenkrát, že se tak chce zabít. Další hladovku pak vyhlásil v lednu 2000. Nejíst vydržel více než čtyři měsíce. "Přestal v té době písemně komunikovat s příbuznými, omezil korespondenci jako takovou a odmítal návštěvy. Nechtěl mluvit ani se svým vychovatelem," podotkl Voráček.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti, drželo v roce 2001 hladovku 18 vězňů, letos se ví už o osmi případech. Teprve tento však skončil tragicky.