Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před výpadkem proudu mohou už za tři roky Prahu chránit turbíny

  11:06aktualizováno  11:06
Výpadky proudu nejsou v hlavním městě ničím neobvyklým. Již za tři roky by však hlavní město před takzvaným blackoutem mohly chránit vlastní elektrárny. Projekt by ovšem stál asi šest miliard korun a zaplatil by jej stát. Proto už mají elektrárny i své odpůrce.

Výpadek proudu kvůli výbuchu elektrické rozvodny postihl i pražské Vršovice. | foto:  Michal Šula, MAFRA

20. října 2014 krátce před půlnocí postihl asi sto tisíc pražských domácností výpadek proudu. Bez elektřiny byla celá Praha 4, částečně Praha 2 a 10. Půl roku předtím potemněly tisíce domácností v okolí Chodova.

Větší či menší blackouty, jak se výpadkům elektřiny slangově přezdívá, nejsou v hlavním městě žádnou výjimkou. Už za tři roky by jim však mohly předcházet malé záložní elektrárny. Uvedl to radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).

„Dokázal bych si představit, že výstavba by mohla začít do roku 2018,“ uvedl radní.

Podle něj teď magistrát obnovil jednání s ministerstvem vnitra, se kterým už jednala předchozí pražská vláda exprimátora Tomáše Hudečka. Ta s takzvaným krizovým ostrovním provozem přišla. Mělo by se jednat o turbíny schopné v krátkém čase začít vyrábět proud. Zdrojem energie pro výrobu páry na jejich roztočení by mohl být například zemní plyn.

Náklady na tři záložní zdroje se odhadují na šest miliard korun. I proto se předpokládá, že investici by mohl hradit stát. Ve čtvrtek se tímto tématem má zabývat podvýbor Poslanecké sněmovny.

„Naším úkolem teď je do konce roku zpracovat přesnou a jasnou koncepci, jakým směrem se definitivně vydáme,“ uvedl Hadrava.

Turbíny by dodaly čtvrtinu potřebného výkonu

Praha ke svému normálnímu provozu potřebuje tisíc až 1 200 megawattů a záložní zdroje by měly mít podle odhadů výkon zhruba 300 megawattů. Proto bude nutné, i přes tuto obrovskou investici, pokrýt energii i z jiných zdrojů.

„Je možné například uvažovat o zdroji z Kladna,“ uvedl Hadrava s tím, že turbíny mohou pokrýt základní potřeby obyvatel Prahy, jako je tekoucí voda, teplo a omezeně světlo.

Loňské cvičení Blackout, při kterém pražský magistrát simuloval kompletní výpadek elektrické energie, totiž ukázalo, že i o tyto základní věci by mohli Pražané přijít.

To, zda se elektrárny skutečně budou stavět, do značné míry závisí nejen na štědrosti státního rozpočtu, ale i na dohodě s městskými částmi. Studie proveditelnosti, která vznikla ještě za minulého vedení města a kterou má MF DNES k dispozici, hovořila celkově o osmi možných lokalitách. Například o Červeném Vrchu, Chodově, Malešicích, Slivenci, Zličíně či Třeboradicích, které spadají pod Čakovice.

Budeme zachraňovat Prahu, ale ať se to netočí denně

Posledně jmenovaná městská část už se proti podobnému projektu, který chystala společnost PREdistribuce, postavila v minulosti dvakrát. Naposledy loni v létě při projednávání dopadů na životní prostředí EIA.

„Nebráníme se tomu, aby u nás byl zdroj, který zachrání Prahu. Nicméně máme obavy, podle jakých pravidel bude fungovat,“ říká starosta Čakovic Alexandr Lochman.

Upozorňuje, že zatím nikdo neřekl, zda záložní zdroje skutečně poběží jen v době výpadků elektřiny, nebo zda se nebudou využívat jako standardní zdroj energie, například pro dokrývání denních špiček, když je spotřeba elektřiny v Praze nejvyšší. Vzhledem k vysokým nákladům na pořízení a provoz je to přitom zcela relevantní otázka. Jenže odpověď zatím nezná ani pražský magistrát.

„Jde nám například o hluk, protože podle územního plánu je v okolí Třeboradic plánována obytná zástavba. Zároveň je to i otázka infrastruktury, protože pokud bude zdroj na bioetanol (uvažovalo se i o zemním plynu - pozn. red.), bude se tam muset dovážet kamiony. Věříme v to, že se konečně s námi o tom někdo začne bavit a nabídne záruky a případně kompenzace,“ dodává Lochman.

Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost řada měst dumá nad tím, jak se nebezpečí blackoutu vyvarovat. „Například v New Yorku se vydali cestou posilování fotovoltaiky a malých bioplynových elektráren,“ vysvětluje.

Podle něj by v případě Prahy bylo dobré přemýšlet kromě elektráren i o jiných variantách, například o bateriových systémech, ve kterých by byla elektřina uložena a v případě potřeby ji pak mohlo město čerpat. Jejich cena by prý do budoucna měla výrazně klesnout.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.