Říká se, že Prašná brána je nejfotografovanější stavbou v Praze. Minimálně turisté její půvab a krásu dokážou ocenit. Přitom pro Pražany byla dlouho na okraji zájmu. Na svém místě totiž stála téměř čtyři sta let nedostavěná.
Svou dnešní podobu získala až při rekonstrukci na konci 19. století a z původního vzhledu si mnoho nezachovala. V roce 2019 čeká bránu renovace a také proměna, i když ne už tak zásadní. Zesvětlá. Její fasáda je totiž v havarijním stavu.
Prašná brána získá barvu mostecké věžeBěhem rekonstrukce Prašné brány dojde k odstranění černého nátěru. Po dokončení prací by měla barevně připomínat Malostranskou mosteckou věž tvořící vstup z Karlova mostu na Malou Stranu. Ta se skládá ze dvou různě vysokých věží odlišných stylů. Nižší z nich se nazývá Juditina, byla totiž součástí stejnojmenného mostu, předchůdce Karlova mostu. Rekonstrukci obou staveb měl v druhé polovině 19. století na starosti architekt Josef Mocker, který bývá za svůj přístup k jejich obnově často kritizován. |
„Zplodiny v ovzduší výrazně narušily pískovec, ze kterého je kamenný plášť brány vyroben. Některé jeho části, zejména tam, kde je umístěna výzdoba čnící do prostoru, již začaly opadávat,“ vysvětluje kurátor pražských věží Karel Kučera.
Svůj podíl na špatném stavu fasády, jak se začíná ukazovat, mají i nekvalitní opravy, které proběhly v 60. a 70. letech minulého století. Až během těchto zásahů byla brána přebarvena na černo. Stavitelé se tak pokoušeli zakrýt různobarevnost fasády způsobenou jejich zásahem a stále viditelnější fleky vytvářené působením ovzduší.
Královi úlitbou
Muzeum hlavního města Prahy, které dnes památku spravuje, chce černý nátěr odstranit a navrátit se k historicky přesnějšímu zbarvení pískovcových kamenů. Prašná brána by tak měla po renovaci barevně připomínat například Malostranskou mosteckou věž.
„Vnějšek budovy se bude pouze čistit a tmelit. Nepůjde o žádnou přestavbu. To je v dnešní památkové péči téměř nemyslitelné. Zatím ještě nevíme, jak budeme opravovat zdobné prvky, které se rozpadají či zcela chybějí,“ dodává Kučera. Ani cena renovace zatím není zcela jasná. Mluví se o částce 25 až 30 milionů korun.
„Je třeba nejprve provést podrobný chemický a kamenický průzkum. Zatím proběhlo pouze zevrubné posouzení poškození a sejmutí části uvolněné výzdoby,“ říká kurátor.
Prašná brána, původně nazývaná Nová, je jedinou branskou věží z opevnění Starého Města, která na svém místě stojí dodnes. Nahradila starší Horskou bránu, ze které vycházela významná cesta do Kutné Hory a která byla součástí staroměstských hradeb. Ty se založením Nového Města ztratily svou obrannou funkci a brána začala chátrat.
Postupem času se jí začalo přezdívat Odraná. Když se panovník Vladislav Jagellonský rozhodl z Pražského hradu přesídlit na Staré Město a vybudovat Králův dvůr na místě dnešního Obecního domu, bylo jasné, že je potřeba s jejím neutěšeným stavem něco udělat.
Aby se měšťané mladému králi zavděčili, rozhodli se, že vystaví v těsné blízkosti jeho sídla bránu zcela novou. I z toho důvodu měla a má Prašná brána tak okázale estetický charakter. Se stavbou brány se začalo v roce 1475 a jejím architektem se stal Matěj Rejsek.
Která fasáda Prašné brány se vám líbí víc?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 14. února 2016. Anketa je uzavřena.
Stavební práce pokračovaly do doby, než se král v roce 1483 rozhodl pro nepokoje Pražanů vrátit zpět na Pražský hrad. Zklamaní měšťané o dokončení brány ztratili zájem. Byla dostavěna jen pod krov, zakonzervována a zakryta provizorní střechou.
Kritizovaná přestavba
V první polovině osmnáctého století začala brána sloužit jako úložiště střelného prachu pro městskou zbrojnici, což jí přisoudilo její dodnes používané jméno. V roce 1757 při obléhání Prahy pruskými vojsky Fridricha II. utrpěla brána velké škody.
Šlo o vůbec největší bombardování města v jeho historii. Když ze stavby začaly v roce 1817 padat kusy fasády, uvažovala dokonce rada města o jejím stržení. K němu sice nedošlo, ale uvolněné části výzdoby byly otlučeny. V roce 1878 dostal architekt Josef Mocker za úkol vypracovat návrh generální opravy, která Prašné bráně vetkla dnešní podobu. Mockerovi, jenž se podílel i na renovaci Karlštejna, je často vyčítán odklon od původního charakteru staveb.
Ne jinak je tomu i u Prašné brány, která jeho zásahem prošla výraznou změnou architektonického rázu. Z budovy odstranil hodiny, přistavěl patro s ochozem a stavbu osadil novou dlátkovou střechou.
„Tehdy se památková péče dívala na rekonstrukce jinak než my. Dnes si ceníme autenticity a snažíme se památky nedostavovat. Oni bránu zrekonstruovali do podoby, která odpovídala jejich představě o původním středověkém záměru stavby,“ dodává Kučera.
