Praha řeší, kde povolí stavět mrakodrapy. Růst by mohly u nového metra

Vysočany, Štěrboholy či okolí Evropské ulice. V těchto a dalších pražských čtvrtích by se v budoucnu mohly stavět „mrakodrapy“, jak navrhují urbanisté. Metropole nyní jedná o zavedení jasných pravidel výškové regulace. Jinde než v určených lokalitách nové budovy výše než do úrovně okolní zástavby neporostou.

City Tower je nejvyšší kancelářská budova v Praze. | foto: František Vlček, MAFRA

Pankrácká pláň možná nebude jediným místem s výškovými budovami v Praze. Stavby o desítkách pater by mohly vyrůst i v dalších lokalitách.

Institut plánování a rozvoje hlavního města během příprav Metropolitního plánu představil rozpracovaný koncept výškové regulace. Urbanisté vytipovali několik lokalit, kde by developeři mohli stavět i do větší výšky.

„Je třeba zdůraznit, že finální návrh projde intenzivní veřejnou diskusí. V současné době ve spolupráci s památkáři a dalšími aktéry na návrhu pracujeme,“ vysvětluje mluvčí IPR Adam Švejda.

Metropole se drží při zemi

• Oproti jiným evropským metropolím je Praha poměrně nízkým městem. Zhruba dvě třetiny všech budov nemají více než tři patra. Budov vyšších než 35 metrů je v Praze jen 1,4 procenta a zabírají plochu 97 hektarů, což je 0,2 procenta z celkové rozlohy města.
• Do výšky se na území hlavního města začalo stavět v 50. letech, kdy odstartovala výstavba sídlišť v prstenci okolo města.
• Vůbec nejvyšší český panelový dům stojí v Hájích, jedná se o 81 metrů vysoký Hotel Kupa, který má celkem 23 pater.

Někdejší hotel Kupa na pražském sídlišti Jižní Město

• Nejvyšší pražskou budovou je pankrácký City Tower, jehož střecha dosahuje 109 metrů. Stavět se začal již v roce 1983.
• O dva roky později začal růst na Žižkově 216 metrů vysoký televizní vysílač.
• Po roce 1989 se zájem o výstavbu opět vrátil do centrální části metropole a na okrajích Prahy pak začala vznikat první satelitní městečka s domy o výšce do deseti metrů.

Podle nových pravidel budou muset při stavbě nových budov developeři respektovat výšku okolní zástavby. To se ale netýká rozvojových průmyslových areálů v centru města. U nich totiž není možné výškovou hladinu často nijak odvodit. I díky tomu by vyšší budovy mohly vznikat na takzvaných brownfieldech.

„Jedná se například o významná přestavbová území Dolních Holešovic či Vysočan,“ dodává Švejda. Ve hře je také území Štěrbohol.

Neznamená to však, že s uvedením Metropolitního plánu v platnost na místě okamžitě začnou růst mrakodrapy. Přestože by developeři ve zmíněných dvou lokalitách mohli mít volnější ruku, záležet bude především na urbanistech, zda dovolí investorům budovat desítky pater vysoké budovy, či jim umožní stavět oproti jiným lokalitám jen o pár metrů výše.

Důležitou roli v tomto ohledu sehrají odborníci zvenčí. Ti se však zatím v otázce, zda stavět v Praze další výškové budovy, neshodují. „Pankrác a žižkovský televizní vysílač byly hrubé chyby. Myslím si, že v chybách se nemá pokračovat,“ řekl v rámci diskuse odborníků k výškové regulaci historik architektury Rostislav Švácha.

Našly se ale i opačné názory. Podle některých významných architektů by například měly vyrůst další mrakodrapy na již zmíněné Pankráci, kde dnes stojí druhá nejvyšší budova v Česku, 109 metrů vysoká kancelářská budova City Tower. Jen pro zajímavost, první studie mrakodrapů na tamní pláni pocházejí už z 20. let minulého století.

Do výšky u nového metra

Vyšší stavby by také po vzoru evropských měst mohly vzniknout u některých významných dopravních tepen. IPR v tomto ohledu konkrétně uvádí okolí ulice Evropská. Podobně připadá v úvahu také oblast kolem budoucích stanic metra linky D, která povede z Pankráce do Písnice. „Na místě se určitě dvoupatrové domy, vzhledem k obrovské budoucí investici, nehodí,“ vysvětluje Švejda.

Na pozemky v blízkosti chystané podzemní trasy si developeři již dělají zálusk. Projektanti dopravní stavby, za kterou magistrát zaplatí desítky miliard korun, dokonce již dlouhodobě počítají s tím, že spolu s výstavbou podzemní dráhy odstartuje také stavba obchodně administrativních budov v okolí, či dokonce přímo nad některými budoucími stanicemi. Navrhují proto jen jednoduché zpracování vstupů do metra pro případ, že by je do budoucna nahradily administrativní budovy.

Kde by se mohlo stavět do výšky.

Návrh výškové regulace chce mít IPR dokončený ještě na konci listopadu. Na jaře příštího roku pak chce odstartovat jeho veřejné projednávání. Do něj se kromě obyčejných lidí a odborníků zapojí také radnice městských částí či příslušná ministerstva.

„Návrh, kde by mohly stát výškové budovy, musí být také v souladu s demografickou prognózou. Tedy kolik bude v Praze bydlet v budoucnu lidí a kde chceme, aby bydleli,“ vysvětluje Švejda. Důležitou podmínkou pro výstavbu vyšších staveb pak bude, aby na některých místech nenarušovaly pražské panorama.