"Motivace jít pěšky je hodně odvislá od počtu směrových a výškových překážek, které člověka na dané trase čekají. Lidé se přitom řídí vlastním pohodlím, takže čím více takových překážek, tím je pravděpodobnost zvolení chůze nižší," komentoval výsledky průzkumu Jiří Čarský dopravní fakulty ČVUT.
"Kvůli množství překážek přírodního i umělého charakteru Pražané chůzi využívají převážně jen na kratší vzdálenosti," dodal.
Jak cestují PražanéMHD 73 % Autem 14 % Pěšky 11 % Na kole 1 % Jinak 1 % Pozn.: Průzkumu se zúčastnilo od 7. do 14. března tisíc Pražanů. Zdroj: Tili |
Nejčastěji si skuteční i potenciální chodci stěžovali na údržbu a stav chodníků, přelidněné ulice, špatný vzduch a pražský provoz. Svou roli při volbě sehrál také čas a vzdálenost. Čas jako největší problém uvedlo třicet procent lidí, velkou vzdálenost osmnáct.
Osm procent Pražanů pak uvedlo, že v chůzi jim brání jejich vlastní lenost, devíti procentům to neumožňuje zdravotní stav. Některým také vadí kupříkladu bezdomovci, opilci nebo narkomané.
Pokud se jedná o četnost toho, jak Pražané chodí pěšky, denně se jich ulicemi vydá 64 procent z nich. Dvacet jedna procent jde pěšky několikrát týdně a devět procent několikrát měsíčně. Pouze jedno procento uvedlo, že po Praze nechodí nikdy.
V porovnání s ostatními evropskými městy na tom Praha s chůzí není úplně nejhůře.
Například v estonském Tallinu a švédském Stockholmu chodí pěšky do práce 16,7 procent lidí, v Helsinkách to je 11,7 procent a v Berlíně 8,3 procent.
Naopak nejhůře na tom jsou Bratislava či Amsterdam s 3,4 procenty. V případě Amsterodamu ale hraje roli to, že tu jsou ideální podmínky pro cyklistiku.
