Sebrané spisy Václava Havla opatřené petlicí.

Sebrané spisy Václava Havla opatřené petlicí. | foto: Vítězslav Bureš, iDNES.cz

Modrá knížka i Havlovy „spisy“. Muzeum sbíralo vzpomínky na Listopad

  • 1
Ručně malované plakáty, originálně zabalené placky Občanského fóra či dobový tisk. Pražané v neděli do Národního muzea nosili předměty, s nimiž si spojují listopadové události roku 1989. V autentické nebo zdigitalizované podobě budou součástí výstavy na internetu a expozice k jubileu Listopadu v příštím roce.

Téměř tři desítky Pražanů přišly v nedělní výročí 17. listopadu do Národního muzea, aby se pochlubily svými vzpomínkami na dobu, která rázně změnila chod českých a československých dějin.

Mezi téměř pěti stovkami donesených artefaktů se jeden vyjímal. Byly to Sebrané spisy Václava Havla, které v říjnu 1989 vyrobil galerista Zdeněk Lorenz.

"Ony to vlastně žádné spisy nejsou. Je to kniha opatřená zámkem a petlicí. Prostě se rozevřít nedá," usmíval se Lorenz. "Knihu" navíc opatřil výstřižkem z říjnového Rudého práva, v němž přátelé blahopřáli Ferdinandu Vaňkovi (Václavu Havlovi) k narozeninám.

Jen předat ji pozdějšímu prezidentovi nestačil. "Chtěl jsem mu jí dát, když řečnil na balkóně Melantrichu, ale přes ochranku a spoustu lidí jsme se tam nedostal," vzpomínal Lorenz.

Právě tento předmět řadí Pavel Douša z Národního muzea mezi skvosty nedělní sbírky. "To je skutečný unikát, asi jednička dnešní sbírky," uvedl Douša.

Mezi další ojedinělé předměty pak řadí například tzv. vojenskou "modrou knížku", na niž její majitel čekal pět let, či ručně malované plakáty z revolučních dnů. "Některé věci byly skutečně kouzelné," rozplýval se Douša.

Sbírka se uskutečnila v rámci projekt Europeana 1989, která nedávno proběhla také v Polsku a pobaltských státech.

Má za cíl nashromáždit od pamětníků předměty, které v 80. a počátkem 90. let tvořily české dějiny. Každý je navíc opatřen vzpomínkou jeho majitele. Projekt se v minulých týdnech rozjel v muzeích v Hradci Králové a Plzni. Po Praze přijde na řadu Olomouc a Opava.

"Ze dvou třetin to jsou plakáty a fotografie. Pak ale také předměty, které lidé vnímali jinak než politicky," řekl Douša.

Proto měl radost například z dobových radiových přijímačů, na nichž lidé poslouchali Svobodnou Evropu. I z hraček nebo papírků s ručně přepisovanými texty anglických písniček. "Jsme vděční za cokoliv. Byť i konkrétní malou vzpomínku, která by rozvíjela události 80. let," dodal Douša.

Že je důležité listopadové události 1989 znát, to připouští i šestnáctiletý Jan Jindřich. Do muzea doprovodil svého dědečka, který přinesl dobový tisk. "Ve škole nám toho o Listopadu moc neřekli. Zato od dědy to mám z první ruky," smál se.

Každý předmět byl pečlivě zdokumentován a nafocen. I proto si většinu jejich majitelé zase odnesli domů. 

Digitalizované materiály budou k vidění přitom už letos v prosinci na internetu projektu. Nejzajímavější artefakty v originální podobě potom budou součástí výstavy, která příští rok zmapuje čtvrtstoletí Listopadu.