V Praze bejvávalo blaze. Tak se jmenoval oblíbený televizní pořad, který divákům v devadesátých letech přibližoval historii lidové zábavy a humoru v hlavním městě. Ovšem v Praze je "blaze" i dnes. Alespoň co se týče bohatství místních obyvatel v porovnání s ostatními lidmi v Česku.
Potvrzuje to studie společnosti Incoma GfK, která sleduje takzvanou "úroveň kupní síly obyvatelstva". Zjednodušeně řečeno jde o to, že se Pražané nemusí tak ohlížet na stav svého rodinného rozpočtu jako třeba Moravané či lidé žijící v menších městech.
"Regionální rozdíly se přitom neustále prohlubují," upozorňuje Tomáš Drtina ze společnosti, jež analýzu zpracovala. Podle něj tak pokračuje trend z minulých let, kdy bohatší oblasti stále více zvyšují svůj náskok na úkor ekonomicky slabších regionů.
Území Česka přitom nesleduje ve světě zažité rozdělení: bohatší sever, chudý jih. Aktuální je u nás naopak dělení na bohatý západ, chudší východ. Praha a její okolí je pak jakýmsi samostatným ostrovem.
Dobře se mají i lidé žijící za Prahou
"Úroveň kupní síly v přepočtu na obyvatele je pochopitelně nejvyšší v Praze, ta převyšuje český průměr o 32 procent," říká Drtina. Vliv blízkosti hlavního města je pak patrný v obcích v jejím okolí.
Nejlépe si tak žijí lidé z Říčan, Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi či z Čelákovic. Právě tato města se umístila hned za Prahou na druhém až čtvrtém místě v rámci celé republiky. Až na pátém místě je pak západočeská Plzeň.
Třeba obyvatelé třináctitisícových Říčan mají ročně jen o šest procent méně peněz než Pražané.
Ovšem říčanské radnici tato čísla zas takovou radost nedělají. "Většina našich obyvatel dojíždí za prací do Prahy a platy jsou tam vyšší než jinde," říká místostarostka Říčan Karla Egidová.
Zároveň dodává, že to pro obec mnoho výhod nemá. "Daň z příjmu se odvádí státu a ne obci, takže na koupěschopnosti našich obyvatel nezbohatneme. U nás občané odvádějí jen například poplatky za psy a popelnice. Utrácet pak jezdí většinou do Prahy," vysvětluje Egidová.
Vyšší platy, ale i vyšší náklady
Nejhůře jsou na tom města na severu Čech a Moravy jako Bílina, Studénka či Krupka a Karviná. "Částečnou útěchou pro domácnosti s nižší kupní silou může být fakt, že život v 'bohatších' městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady," uklidňuje možné sociální napětí Drtina.
Ačkoliv mimopražští občané teď mohou k hlavnímu městu závistivě vzhlížet, obyvatelé ekonomicky vyspělých států Evropy by se do české metropole určitě nehrnuli. Pražské domácnosti totiž svým bohatstvím dosahují jen necelých 78 procent průměru obyvatel Evropské unie.
"Průměrný Čech má pak navíc asi o 42 procent nižší příjmy, se kterými může disponovat, než průměrný Evropan. Nicméně jsme na tom stále o něco lépe než například Polsko, Maďarsko či Slovensko. Posledně jmenovaná země se nám ovšem hodně přibližuje," dodává Drtina.
