"Rozšíření atraktivní sportovní nabídky je důležitým podnětem, jak podporovat turistický ruch a tím i rekreaci na okrajích Prahy," vysvětluje důvody plánované stavby starosta Dubče Jaroslav Tošil.
Podle něj se už dnes do okolí nádrže stahují například cyklisté či bruslaři na in-line bruslích. Proto by rád i tyto aktivity začlenil do zamýšleného projektu.
"Nádrž Slatina by se stala celopražsky významným sportovním zařízením, které by svým dosahem oslovilo i sportovce Středočeského kraje," pokračuje Tošil s tím, že mu tuto skutečnost potvrdili i lidé z Českého svazu vodního lyžování.
Dnes jsou v okolí umělé nádrže Slatina, jež se rozlévá na pomezí Dubče a Dolních Měcholup, zahrádkářské kolonie a celkem rozlehlá pole. Většina pozemků patří hlavnímu městu.
Lanovka má přilákat sportovce, ale nelíbí se ekologům
Ovšem jenom souhlasné reakce lanovka nevyvolala. Proti se ozvali úředníci z magistrátního odboru životního prostředí. Obávají se totiž, že projekt ohrozí řadu vzácných druhů živočichů i rostlin, které v lokalitě žijí. Některé jsou dokonce zapsány na červeném seznamu ohrožených druhů.
Tošil argumenty odmítá. "Naopak díky vodnímu lyžování dojde k obohacení stojaté vody kyslíkem, což je z hlediska ekologie velmi významný přínos pro trvalé zlepšování její kvality. Tímto způsobem pozitivně ovlivní prostředí pro chov ryb a dalších vodních živočichů, " hájí své stanovisko starosta Dubče.
Navíc je podle něj provoz lanovky ekologický a nehlučný.
Nyní radnice nechává zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci, kterou bude následně posuzovat magistrát.
Deset lyžařů na okruhu téměř kilometr dlouhém
A jak taková lanovka pro vodní lyžování vlastně vypadá? V podstatě stejně jako ta, která vozí lyžaře na horách.
Nad hladinu nádrže se pomocí stožárů vypne lano, které vytvoří uzavřený obdélník s rozměry 350 x 110 metrů. Elektromotor pak lano rozpohybuje a osm až deset vodních lyžařů najednou se pomocí kotev vyhoupne na vodní hladinu a už mohou svištět.
Projekt za deset milionů korun by měl zaplatit soukromý investor.
