Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražská domovní znamení. Domy dostávaly jména i podle vtipných historek

  11:16aktualizováno  11:16
Když ještě nebyly pražské domy označeny čísly popisnými, dávala se jim znamení. Ta se vztahovala k tomu, čím majitel je a co dělá. Často ale znamení vznikla netradičním a mnohdy i komickým způsobem.

Dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice. | foto: Josef Škvor, Metro.cz

Nejstarší pražská domovní znamení pocházejí ze 14. století. Značení domů znameními nahradila v roce 1770 císařovna Marie Terezie čísly popisnými. Toto řešení bylo praktické, ale sebralo nejen Praze něco unikátního, co se s každým domem pojilo. Připomeneme vám několik domovních znamení a trochu z historie domů, které je nesou.

Dům U Zlatého hada

Dům U Zlatého hada na rohu Karlovy a Liliové ulice.

Dům U Zlatého hada na rohu Karlovy a Liliové ulice.

Dům U Zlatého hada na rohu Karlovy a Liliové ulice.

Dům U Zlatého hada na rohu Karlovy a Liliové ulice.

Původní gotický dům na rohu Karlovy a Liliové ulice vznikl na dvou středověkých propojených stavebních parcelách, propojených v roce 1419. Podle dobových zápisů zde býval proslulý šenk. Dům byl několikrát přestavěn. Znamení zlatého hada vzniklo počátkem 19. století, kdy zde byla lékárna. Před domem jeho majitel, arménský obchodník Georgius Deodatus Damascenus poprvé v Praze prodával kávu. Byla to v té době exotická novinka a měla velký úspěch. Damascenus nosil orientální oděv, na hlavě měl tác s řeřavým uhlím a konvici, v ruce držel šálky a cukr a prodával kávu lidem přímo na ulici. Měl s lahodným exotickým nápojem takový úspěch, že si mohl v roce 1714 zařídit na Malé Straně kavárnu, zřejmě první v Praze.

Dům U Tří pštrosů

Dům U Tří pštrosů na Dražického náměstí v sousedství Malostranské mostecké věže.

Dům U Tří pštrosů na Dražického náměstí v sousedství Malostranské mostecké věže.

Dům U Tří pštrosů na Dražického náměstí.

Dům U Tří pštrosů na Dražického náměstí.

Tento pražský dům byl vystavěn v roce 1597, ale už ve středověku tady byla hospoda. Měl do ní dokonce několikrát zavítat i Karel IV., který odsud sledoval stavbu kamenného mostu. Dům nechal vystavět Jan Fux, obchodník s pštrosími i jinými pery exotických ptáků, v té době módní novinkou. Vyráběl z nich vějíře, které sám navrhoval, nebo jimi zdobil dámské klobouky a třeba i koňské postroje. V roce 1606 si nechal celé průčelí domu vymalovat od malíře Daniela Alexiuse z Květné reklamou své živnosti se symboly služeb, které nabízel. V roce 1648 dům poškodili Švédové při obléhání Prahy a v roce 1657 bylo přistavěno celé první barokní patro. A právě v tomto domě si zařídil v roce 1714 Georgius Deodatus Damascenus onu první pražskou kavárnu nebo jak se později říkalo kafírnu. V 70. letech 20. století byl chátrající dům na poslední chvíli zachráněn rekonstrukcí a upraven na hotel.

Znamení tří pštrosů je opředeno několika legendami. Jedna tvrdí, že manželka jednoho z majitelů po svém manželovi neustále vyžadovala nějaké zvláštní dary a pozornosti. Jednou si přála živého pštrosa. Když jí ho manžel daroval, přála si ho znovu. Když si ho přála potřetí, manžel se rozčílil a řekl jí, že by pštrosa nejraději udělal z ní. Druhý den nebyla paní domu k nalezení, ale zato přibyl třetí pštros – tedy pštrosice. Druhá legenda říká, že v tomto domě přespala zahraniční delegace, která přivezla císaři Karlu IV. darem tři pštrosy a právě proto dostal dům tento znak.

Dům U Černého slunce

Dům U Černého slunce v Celetné ulici.

Dům U Černého slunce v Celetné ulici.

Mohlo by se zdát, že toto znamení na domě v Celetné představuje cosi strašného či zlého. Naopak. Podle některých pramenů znamená původní mystickou přeměnu, znovuzrození. Poprvé je znamení na domě v Celetné zmíněno v roce 1514, kdy si jeho osazení objednal písař Petr Drdák z měšťanského rodu Drdáků. Ve starých zápisech se objevuje také název U Slunců nebo U Zlatého slunce, což by mohlo znamenat, že slunce dříve bylo zářivější. Jeho tvář prý zčernala v časech Rudolfa II, kdy se v domě měli scházet tajemní vyznavači esoterických věd. Nejznámější obyvatelkou Domu U Černého slunce byla určitě operní pěvkyně Josefína Hampachová. Proslula svým důvěrným přátelstvím Wolfgangem Amadaeem Mozartem.

Dům U Dvou slunců

Dům U Dvou slunců v Nerudově ulici.

Dům U Dvou slunců v Nerudově ulici.

Dům U Dvou slunců v Nerudově ulici.

Dům U Dvou slunců v Nerudově ulici.

Podle záznamů byl v tomto domě již na začátku 17. století hostinec. Dům nese jméno podle dvou sluncí ve zdobeném rámu. Původním přáním majitele bylo mít ve znaku slunce jen jedno, ale na Malé Straně už dům s tímto znamením existoval. Musela být tedy změněna barva nebo počet objektů. Dům je nejvíce spjat s osobou básníka a spisovatele Jana Nerudy, který tu prožil většinu svého života. Ze života na Malé Straně čerpal inspiraci ke svým dílům. Jméno hostince se během jeho existence několikrát změnilo, ale vždy se vrátilo k původnímu názvu U Dvou slunců. Restaurace se do historie zapsala zejména jako útočiště chartistů a undergroundu. Jedním z pravidelných návštěvníků hostince byl i bývalý prezident Václav Havel.

Dům U Kamenného zvonu

Dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice.

Dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice.

Dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice.

Dům U Kamenného zvonu na rohu Staroměstského náměstí a Týnské ulice.

Dům U Kamenného zvonu stojí na rohu Týnské ulice a Staroměstského náměstí. První dochovaná zmínka o něm je z roku 1363. Podle všeho byl ale původní dům postaven okolo roku 1310. Jméno dostal po kamenném zvonu zasazeném do jeho nároží. Podle legendy by mohl být připomínkou vstupu Jana Lucemburského do Prahy v roce 1310. Město obléhalo vojsko Jindřicha Korutanského a na smluvené znamení – zvonění zvonem špitálního kostela Panny Marie před Týnem – se podařilo stáhnout zevnitř i zvenčí bránu. Alespoň takto popisuje událost Zbraslavská kronika. Zajímavostí je, že se v tomto domě možná narodil Karel IV. Když přijel Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou v roce 1316 do Prahy, Královský palác na Hradě byl vypálený. Ubytovali se pravděpodobně právě v tomto domě. Sám Karel IV. zde asi také pobýval při svém návratu do Čech v roce 1333.

Autor: Metro.cz
Témata: historie


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.