Lidé ze sociálně vyloučené lokality na Černém Mostě v Praze

Lidé ze sociálně vyloučené lokality na Černém Mostě v Praze | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Pražská ghetta se mění. Nejsou tam jen Romové, ale i chudí a nemocní

  • 124
Sociálně vyloučených lokalit v hlavním městě pomalu ubývá a podoba těch zbývajících se postupně mění. Jejich obyvateli nejsou jen Romové. V posledních letech v nich končí i lidé bez práce nebo se zdravotním postižením. Poslední větší ghetto je na Černém Mostě.

Nezaměstnanost tu dosahuje k sedmdesáti procentům, práci si tu lidé hledají převážně načerno. Své dluhy „vyloučení“ dávno nezvládají splácet. Dokončení střední školy je tu významným úspěchem.

Jak se pozná sociálně vyloučená lokalita

  • Místo s mírou nezaměstnanosti, která vysoce převyšuje celospolečenský průměr
  • Lidé tu mají ztížený přístup k legální formě obživy
  • Nízká vzdělanost
  • Špatná občanská vybavenost místa
  • Nefunkční infrastruktura
  • Rizikové formy chování

Z ghett, která zabírala celá sídliště, se však v posledních letech stávají jen „vyloučené“ bloky domů. Jedním z posledních větších míst, kde žijí lidé na existenčním dně, je část sídliště na Černém Mostě. Bydlí tu převážně Romové, i když už pár let se sem stěhují i chudí lidé.

„Kromě Romů tu bydlí cizinci, část lidí tu je kvůli zdravotním potížím, většinou kvůli postižení, a pak také lidé, kterým už je přes padesát let a nepodařilo se jim najít práci,“ vysvětluje šéf odboru sociálních věcí a zdravotnictví Prahy 14 David Beňák.

Podle něj tu nyní žije okolo tisíce lidí v životní krizi. „Velká část z nich sem byla vystěhována po povodních v roce 2002, přišli lidé z Karlína i dalších zatopených oblastí,“ poznamenává Beňák.

To, že se pražské vyloučené lokality změnily, potvrzuje i šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Nejde už jen o místa, kde žijí převážně Romové, jsou to spíš místa, kde se koncentrují chudí lidé. Kromě Černého Mostu jsou takové lokality v dolní a horní Libni v Praze 8, tradiční problémová lokalita byla na Plzeňské v Praze 5. Ta postupně vymizela rozvojem místního území, nikoliv však tím, že by se situace obyvatel vyřešila,“ říká Martin Šimáček. Blok vyloučených domů je podle něj ještě na Žižkově.

Dluhy ničí už i mladé lidi

Hlavním problémem lidí je zadluženost. Neschopnost splácet vysoké dluhy jim často brání v udržení bydlení či nalezení práce. „Zadlužení už je problémem i u mladých rodin. Často si totiž berou půjčky v důsledku tlaku svých rodin. Maminky či babičky si na své děti berou úvěr, protože mají ještě čistý štít,“ vysvětluje Beňák.

Sociálně vyloučení se pak točí v začarovaném kruhu. Nemohou najít práci, a proto není výjimkou, že pracují načerno. „Už je dávno pryč doba, kdy si tito lidé vystačili se sociálními dávkami,“ tvrdí Šimáček.

Nejčastěji „vyloučení“ končí na brigádách či sezonních pracích. „Máme hodně lidí, kteří uklízejí ve zdravotnictví, značná část jich pak pracuje ve stavebnictví,“ uvádí pražská romská koordinátorka Božena Filová.

Cestou k nalezení práce může být rekvalifikace. Ta je však podle Filové často k ničemu. „Snažíme se nezaměstnané rekvalifikovat. K čemu to však je, když je nikdo na pohovor ani nepozve. Měla jsem tu jednoho Roma, měl české jméno, takže ho na pohovor pozvali. Když ho ale uviděli, řekli, že už je místo obsazené,“ popisuje Filová.

V otřesných podmínkách? Dvě stě pražských rodin

Velkým problémem je i nízké vzdělání obyvatel v problémových místech. Podle poslední dostupné studie českých vyloučených lokalit z roku 2006 dosáhly dvě třetiny Romů z Černého Mostu maximálně základního vzdělání. Podle Beňáka se však situace zlepšuje.

Zatímco dříve byla nejčastějším cílem dětí takzvaná zvláštní škola, dnes už je vidět snaha zapsat dítě do školy klasické. „Rodiče si začínají uvědomovat význam vzdělání,“ podotýká Beňák.

Častým cílem romských rodin se stávají i ubytovny. „Už tu nežijí jen dělníci. V Praze je to asi dvě stě rodin, které bydlí v otřesných podmínkách. Často jsou rádi, že takové ubytování mají,“ dodává Filová.

V současnosti se dokončuje aktuální terénní šetření ve vyloučených lokalitách v Česku. Jak se situace za posledních osm let reálně proměnila, bude jasné v únoru 2015.