Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Invalidovnu v Karlíně stát prodá, zatím si ji užívají filmaři

  9:55aktualizováno  9:55
Měla to být skoro dvojčata - Invalidovny. Jedna v Paříži, druhá v Praze. Zatímco ta první je chloubou města, druhá patří k památkám v nejzoufalejším stavu. Deník Metro měl možnost si ji prohlédnout doslova od půdy po sklep.

Vzorem pro výstavbu komplexu karlínské Invalidovny na někdejším Špitálském poli byl pařížský Hôtel des Invalides, který vznikl v letech 1670 až 1679. Pařížská Invalidovna slouží nyní jako armádní muzeum, nemocnice, ale také hojně navštěvované čestné pohřebiště slavných francouzských vojevůdců, včetně císaře Napoleona Bonaparta.

Ta pražská je kvůli zchátralému stavu zatím jen vhodnou kulisou pro filmaře. Invalidovna patří ke stavbám, které nejvíce poškodila vltavská povodeň v roce 2002.

Její kulturní význam byl oceněn už v roce 1958, kdy byla zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Teď ji má na starost Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Fotogalerie

„Usnesením vlády z června loňského roku k 15. září přešla působnost hospodaření z ministerstva obrany na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ uvedl při návštěvě deníku Metro v Invalidovně mluvčí úřadu Radek Ležatka.

V budově naposledy sídlil Vojenský historický archiv. Pro uložení archiválií ale nebyla stavba zrovna ideálním místem, především kvůli vysoké vlhkosti a velkým změnám teplot. Nakonec archiválie utrpěly nejvíce povodní v roce 2002.

Při výročí dosáhla povodeň v Karlíně vrcholu

Zrovna v den, na který připadlo 270. výročí položení základního kamene Invalidovny, 15. srpna, hladina Vltavy kulminovala. V hlavním průjezdu do budovy dosáhla výšky 324 centimetrů.

U základního kamene v roce 1732 byl hlavní celebritou dokonce císař Karel VI., při srpnové záplavě, ale v Invalidovně nebyl nikdo. Všichni pracovníci archivu, kteří se před tím snažili zachránit, co se dalo, museli uposlechnout nařízení o evakuaci a pracoviště opustit.

Invalidovna

    Měla sloužit pro 4 tisíce válečných invalidů s rodinami. Iniciátorem založení byl italský důstojník hrabě Petr Strozzi. Barokní stavbu projektoval Kilián Ignác Dienzenhofer.

    • 1732 – položení základního kamene za účasti císaře Karla VI.
    • 1737 – dokončena jen 1/9 celkově zamýšleného projektu
    • 1740 – stavba zastavena
    • 1857 – byly zazděny původně otevřené arkády vnitřního dvora
    • 1890 – při povodni zahynuly dvě desítky zdejších vojáků
    • 1919 – pro malý počet invalidů sem byla přemístěna část sbírek Vojenského muzea
    • 1920 – budova v interiérech přestavována
    • 1935 – poslední invalidé byli přemístěni do Hořic v Podkrkonoší
    • 1941 – část sbírek a archivů Národního technického muzea se přestěhovala do Invalidovny
    • po 2. svět. válce - sídlo Vojenského historického archivu
    • srpen 2002 – povodeň zaplavila Invalidovnu do více než 3 metrů výšky
    • 2014 – vystěhování Vojenského historického archivu
    • září 2015 – komplex převeden pod Úřad pro zastupování ve věcech majetkových

    Vojenský historický archiv se z Karlína začal stěhovat do nových prostor v Ruzyni v květnu 2014. Do 11. září, kdy stěhování skončilo, se podle výroční zprávy archivu podařilo přemístit na 133 tisíc kartonů, kolem 11 200 knih, sbírky map, plánů, plakátů, předpisů a desítky kartoték.

    Budova je pro filmaře ideální kulisou

    Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Invalidovnu nyní udržuje v chodu, ale investovat do ní nebude.

    „Platíme nejnutnější opravy, pokud se například stane nějaká havárie. Nicméně žádné investice v plánu nejsou, protože stát Invalidovnu prohlásil ke svému využívání jako nepotřebnou. Proto plánujeme v letošním roce vypsat výběrové řízení, případně dražbu na její prodej,“ doplnil Ležatka.

    O komplex Invalidovny se v současnosti zajím ještě nezajímají velcí investoři, ale filmové štáby a producenti.

    „Filmaři mají o natáčení v Invalidovně velký zájem,“ potvrdil Ležatka. Zcela určitě je pro filmové záběry důležitý genius loci zdejších prostor, ale i to, že se tu před více než třemi desetiletími natáčel osmi Oskary oceněný Amadeus režiséra Miloše Formana. Chodby a místnosti tehdy představovaly léčebnu pro choromyslné, v níž přežívá Mozartův sok Antonio Saliery.

    Masaryk i Anděl Páně 2, oba přispějí do státního rozpočtu

    V Karlíně se na podzim loňského roku natáčel německo-český koprodukční seriál Charité, jehož děj se odehrává v tehdejší nejvýznamnější berlínské nemocnici. V ní v té době působili takové osobnosti jako například objevitel původce tuberkulózy a cholery Robert Koch a lékař a pozdější politik Rudolf Virchow.

    Režisér Julius Ševčík si Invalidovnu vybral pro televizní příběh Jana Masaryka, kde ministra zahraničí hraje Karel Roden a prezidenta Edvarda Beneše Oldřich Kaiser. Svůj prostor si v karlínském komplexu našli i producenti oblíbeného filmu Anděl Páně 2.

    Příjmy od produkčních štábů za využití Invalidovny jdou do státního rozpočtu, stejně tak jako 790 milionů korun, za které se v dražbě podařilo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových prodat komplex budov na rohu náměstí Republiky (o dražbě jsme psali zde).

    Autor: Metro.cz


    Najdete na iDNES.cz



    mobilní verze
    © 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.