Vzorem pro výstavbu komplexu karlínské Invalidovny na někdejším Špitálském poli byl pařížský Hôtel des Invalides, který vznikl v letech 1670 až 1679. Pařížská Invalidovna slouží nyní jako armádní muzeum, nemocnice, ale také hojně navštěvované čestné pohřebiště slavných francouzských vojevůdců, včetně císaře Napoleona Bonaparta.
Ta pražská je kvůli zchátralému stavu zatím jen vhodnou kulisou pro filmaře. Invalidovna patří ke stavbám, které nejvíce poškodila vltavská povodeň v roce 2002.
Její kulturní význam byl oceněn už v roce 1958, kdy byla zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Teď ji má na starost Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„Usnesením vlády z června loňského roku k 15. září přešla působnost hospodaření z ministerstva obrany na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“ uvedl při návštěvě deníku Metro v Invalidovně mluvčí úřadu Radek Ležatka.
V budově naposledy sídlil Vojenský historický archiv. Pro uložení archiválií ale nebyla stavba zrovna ideálním místem, především kvůli vysoké vlhkosti a velkým změnám teplot. Nakonec archiválie utrpěly nejvíce povodní v roce 2002.
Při výročí dosáhla povodeň v Karlíně vrcholu
Zrovna v den, na který připadlo 270. výročí položení základního kamene Invalidovny, 15. srpna, hladina Vltavy kulminovala. V hlavním průjezdu do budovy dosáhla výšky 324 centimetrů.
U základního kamene v roce 1732 byl hlavní celebritou dokonce císař Karel VI., při srpnové záplavě, ale v Invalidovně nebyl nikdo. Všichni pracovníci archivu, kteří se před tím snažili zachránit, co se dalo, museli uposlechnout nařízení o evakuaci a pracoviště opustit.
InvalidovnaMěla sloužit pro 4 tisíce válečných invalidů s rodinami. Iniciátorem založení byl italský důstojník hrabě Petr Strozzi. Barokní stavbu projektoval Kilián Ignác Dienzenhofer.
|
Vojenský historický archiv se z Karlína začal stěhovat do nových prostor v Ruzyni v květnu 2014. Do 11. září, kdy stěhování skončilo, se podle výroční zprávy archivu podařilo přemístit na 133 tisíc kartonů, kolem 11 200 knih, sbírky map, plánů, plakátů, předpisů a desítky kartoték.
Budova je pro filmaře ideální kulisou
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Invalidovnu nyní udržuje v chodu, ale investovat do ní nebude.
„Platíme nejnutnější opravy, pokud se například stane nějaká havárie. Nicméně žádné investice v plánu nejsou, protože stát Invalidovnu prohlásil ke svému využívání jako nepotřebnou. Proto plánujeme v letošním roce vypsat výběrové řízení, případně dražbu na její prodej,“ doplnil Ležatka.
O komplex Invalidovny se v současnosti zajím ještě nezajímají velcí investoři, ale filmové štáby a producenti.
„Filmaři mají o natáčení v Invalidovně velký zájem,“ potvrdil Ležatka. Zcela určitě je pro filmové záběry důležitý genius loci zdejších prostor, ale i to, že se tu před více než třemi desetiletími natáčel osmi Oskary oceněný Amadeus režiséra Miloše Formana. Chodby a místnosti tehdy představovaly léčebnu pro choromyslné, v níž přežívá Mozartův sok Antonio Saliery.
Masaryk i Anděl Páně 2, oba přispějí do státního rozpočtu
V Karlíně se na podzim loňského roku natáčel německo-český koprodukční seriál Charité, jehož děj se odehrává v tehdejší nejvýznamnější berlínské nemocnici. V ní v té době působili takové osobnosti jako například objevitel původce tuberkulózy a cholery Robert Koch a lékař a pozdější politik Rudolf Virchow.
Režisér Julius Ševčík si Invalidovnu vybral pro televizní příběh Jana Masaryka, kde ministra zahraničí hraje Karel Roden a prezidenta Edvarda Beneše Oldřich Kaiser. Svůj prostor si v karlínském komplexu našli i producenti oblíbeného filmu Anděl Páně 2.
Příjmy od produkčních štábů za využití Invalidovny jdou do státního rozpočtu, stejně tak jako 790 milionů korun, za které se v dražbě podařilo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových prodat komplex budov na rohu náměstí Republiky (o dražbě jsme psali zde).
