Jak se vůbec zrodil nápad zmapovat a tím i připomenout toto období jedné pražské pláně?
V podstatě mě k tomu donutily okolnosti, když jsem jako sportovní novinář se zájmem o historii začal vysedávat v archívech, listoval starými novinami a postupně se stýkal s nezapomenutelnými hvězdami našeho sportovního nebe. Sice nezapomenutelnými, leč dnes již většinou zapomenutými. Tehdy vznikla myšlenka oprášit staré slavné časy, kdy Čechy měly díky Letné již v roce 1911 hokejové i fotbalové mistry Evropy, vítěze Středoevropského poháru, světové rekordmany a olympijské vítěze.
Na co se mohou čtenáři nejvíc těšit?
Především na bohatou obrazovou část - téměř půl tisícovky fotografií a ilustrací se v jedné sportovní publikaci ještě nikdy nesešlo a zřejmě už ani nesejde. Přitom mnohé dosud nezveřejněné, například z archívů Národního muzea či LTC. Poučení a mnohdy i pobavení zase nabídnou tři stovky citací z dobového tisku. Číst třeba více než sto let staré fotbalové referáty je skutečně zážitek.
Zajímavé je, že řadu let vedle sebe hrály Slavia a Sparta. Jak to tehdy vypadalo z pohledu rivality a fanoušků?
Zákrok hostujícího brankáře neznámého mužstva na Slavii v roce 1907.
A nejen ty dva, do třetice zde působil i německý DFC. Rivalita byla velká zvláště od roku 1905, kdy na Letnou – tehdy ještě na uvolněné hřiště vedle kolotoče v místech dnešního Technického muzea – z Holešovic přesídlila Sparta. Bylo to v době, kdy z červenobílého dresu šla hrůza po celém kontinentu – připomeňme si třeba dnes sotva uvěřitelné mnichovské vítězství Slavie nad tamním Bayernem 13:0. Vzájemné styky obou „S“ však byly v té době již od prvního střetnutí v roce 1896 ještě na Královské louce na bodu mrazu. V letech 1907 - 10 se hrála pouze tři klasická letenská derby. Ještě do první světové války se však síly obou soupeřů vyrovnaly, později jim úspěšně konkuroval i DFC, a jejich fanoušci poté jednou jásali radostí a jindy si po porážce rvali vlasy zoufalstvím, jak to půvabně v románu Muži v offsidu zachytil Karel Poláček.
Chyběl vůbec na pláni některý ze sportů?
Ze ́suchozemských ́ asi žádný. Fotbal, všechny tři verze hokeje, tedy bandy, kanada a landka, kompletní nabídka atletických disciplín, tenis, házená (ta česká i tady vznikla), košíková, ragby, cyklistika ba i balónové létání. Dokonce zde byl již v roce 1907 k vidění baseball, který zde poprvé předvedli američtí hosté Všesokolského sletu.
Co z dění na letenské pláni ještě stojí za zaznamenání?
Tady bývalo slavné hřiště Slavie.
Je toho věru hodně. Třeba skutečnost, že až do roku 1916, než se Sparta přestěhovala na své současné působiště, spolu ve východní části pláně těsně sousedily tři kluby, přitom německý DFC měl se Slavií dokonce společnou ohradu; takovým po celém kontinentu vyhlášeným triumvirátem se nemohla pochlubit žádná jiná metropole... Připomenutí, že původní fotbalovou kombinaci červenobílých, tzv. triangl, obohatil trenér Madden o skotskou přízemní hru, čímž vznikla slavná a nesmrtelná česká ulička, mezi jejíž interprety patří v současnosti i barcelonský Lionel Messi či dědic letenské slávy ex-sparťan Tomáš Rosický... Že v roce 1912 se na tréninkovém hřišti Slavie u vodárny uskutečnilo kuriózní mistrovství Evropy v hokeji, v němž domácí reprezentovali Království české, zatímco jejich soused německý DEHG zase Císařství rakouské... Že v roce 1922 napříč celým územím vyrostl obrovský Klusácký stadión, jehož klopená cyklistická dráha byla údajně nejdelší na světě... Že Letná v roce 1930 hostila Světové ženské hry, což byla tehdy pro ženy nejvyšší soutěž, protože až do roku 1936 se nezúčastňovaly olympiád.
Jsou se sportovní Letnou spojené nějaké zajímavé příběhy?
Mistrovství Rakouska v kanadském hokeji ve vodní lázni tréninkového hřiště Slavie.
Těch by byla opět plná kronika. Připomenu třeba společnou a slavnou kariéru dvou vrstevníků i jmenovců, Karlů Koželuha a Peška řečeného Káďa: poprvé se setkali jako kapitáni dvou klukovských part, později spolu hráli hokej za Spartu, spolu se v roce 1923 ve fotbalovém reprezentačním dresu zasloužili o vítězství nad Itálií 5:1 a za další dva roky byli i u titulu hokejových mistrů Evropy. V téže době reprezentovaly českou atletiku dvě závodnice shodného jména Marie Mejzlíková I (Slavia) a Marie Mejzlíková II (SK Úředníků Karlín), které po celé Evropě vítězily v řadě disciplín a spolu držely třináct světových rekordů! Na Letné rovněž vyrostla a pláň proslavila řada pozdějších členů nejrůznějších Síní slávy, především několikanásobný profesionální mistr světa v tenisu Karel Koželuh, nejlepší evropský hokejista Josef Maleček, jeden z nejlepších světových brankářů František Plánička a jako střelec dodnes nepřekonaný Josef Bican.
Co bylo hlavní příčinou, že se z území tak dlouho sportu zaslíbenému stala smutná pustina bez jakékoli známky života?
Autor knihy Jiří Macků (vpravo) s Augustinem Bubníkem u pamětní desky na budově bývalé restaurace U Herclíků. V ní 10. března 1950 StB zatkla hokejové mistry světa. Odchovanec letenského LTC Augustin Bubník byl tehdy jedním ze zatčených.
Jedním slovem řečeno politika. Když se poúnorová komunistická vrchnost servilně rozhodla postavit nad Prahou největší pomník jednomu z největších zločinců XX. století, nesmělo mu v okolí nic konkurovat. Pravdou je ovšem i to, že po válce byla celá pláň rozrytá zákopy a bunkry, a tak při její úpravě bylo snadné poslat buldozery a tisíce tzv. brigádníků Akce Z zároveň i na všechna přežívající a tedy překážející sportoviště. Vedle mnoha menších hřišť musel zmizet i stadión Slavie, místo slavných fotbalových utkání a atletických střetnutí. Stranou ve stínu Letenských sadů ležící tenisové kurty LTC přežily jenom proto, že vládnoucí režim tento klub ́buržoasie a velkokapitálu ́ zrušil a jeho majetek hodil v plen nově zřízenému Dynamu, klubu nedalekého ministerstva vnitra. Od té doby už se na zplanýrované pláni uskutečňovaly jenom vojenské přehlídky a o přízeň davů zde střídavě soupeřili delfíni s Michaelem Jacksonem a papežem Janem Pavlem II.
Zní to skoro jako epitaf...
Slavnou sportovní minulost Letné už zřejmě nikdy nebude připomínat nějaký žulový pomník, tak jsem se pokusil postavit jí alespoň tento literární...
