„Musíte zjistit, kdo je vlastníkem pozemku. Pokud jde o místa typu Václavské či Staroměstské náměstí, je třeba kontaktovat magistrát,“ vysvětlují mi Alexandr Novotný a Nikola Dedíková z firmy DronPro, která nabízí komplexní služby v této oblasti.
Dron tedy nejdříve startuje v blízkosti žižkovského vysílače, kde je třeba dle žádosti, kterou Alex s Nikolou zaslali na Úřad pro civilní letectví (ÚCL), vzlétnout z předem daných souřadnic a provést přesnou letovou úlohu.
V našem případě šlo jen o přímý vzlet vzhůru do výšky 32 metrů, tedy asi na úroveň prvních miminek od Davida Černého na 216 metrů vysoké věži.
Tři kroky k létání s dronem
|
Pro případný výlet ještě výš by se musel vyjednat a zaplatit zábor. I tak bylo nutné nedaleko místa vzletu umístit ceduli s nápisem: Pozor! Dopadová oblast dronu.
Totéž se dělo na Vyšehradě, kde DronPro dostal povolení na dvě místa. U baziliky svatého Petra a Pavla až do výšky 41 metrů, a na záběrech tak byl vidět i Pražský hrad.
Co se týče Staroměstského náměstí, vyplatily by se záběry až nad špičkou věže radnice. Tedy asi ve výšce 75 metrů. Tuto výšku musíte vynásobit dvěma pro možné místo dopadu a to celé na druhou, dojdete k číslu 22 500 metrů čtverečních.
Náměstí má devět tisíc metrů čtverečních. Zábor by se tedy musel vztahovat nejen na celou plochu, ale i okolí. A to by vyšlo na zhruba sto tisíc korun.
Na Pražském hradě je situace kvůli bezletové zóně složitější. „Kromě ÚCL se musí žádat i Letová informační služba a s povolením od nich také Kancelář prezidenta republiky. Ta pak může let zamítnout,“ dodává Novotný.
