Zapomenutá štola v zoologické zahradě již dlouho dráždila představivost ředitele Miroslava Bobka, až z ní udělal nový exponát.
"Chodil jsem kolem zamřížované díry ve skále a přemýšlel, co to vlastně je. Moji zvědavost ještě podnítilo, když jsem zjistil, že před několika desítkami let se tam bývalý zaměstnanec přiotrávil. To už mi nedalo, abych se o to pořádně nezajímal," líčí ředitel, jak brousil kolem tajemné štoly, o níž se tradovalo plno zkazek.
Třeba že je dlouhá a ústí až u bývalé přírodní jeskyně, které se dnes říká svatá Klára. Některé báchorky dokonce tvrdily, že vede až do Trojského zámku a kříží se s další chodbou. Nebo že je plná jedovatého metanu.
První cesta do tmy
Po pravdě jsou to všechno výmysly. "Štola měří pár desítek metrů, nejprve prudce klesá a pak vede rovně. Metan tu rozhodně není, ale báli jsme se, že by se tu mohl hromadit oxid uhličitý," uvádí Bobek tradované pověsti na pravou míru. Jenže to zjistil až poté, co do štoly poprvé vlezl. To se psalo září roku 2012 a na pomoc povolal speleologa Vladimíra Vojíře.
Otevírání štoly v zooCo: zpřístupnění štoly, expozice improvizovaného protileteckého krytu z druhé světové války, pamětníci a odborníci |
"Na zemi se válely rozbité sklenice a kosti drobných zvířat. Zhruba po dvaceti metrech se chodba prudce zúžila, snížila a v zákrutech začala padat do hloubky.
Mokrá podlaha příšerně klouzala. Po pár metrech jsem začal mít pocit, že se zadýchávám, i když rozumově mi bylo jasné, že to je účinek legend," popisuje své zážitky Bobek.
Tehdy už bylo oběma jasné, že štolu do trojské skály někdo důkladně vyhloubil a po něčem pátral. Nabízela se železná ruda.
"Mineralog Dalibor Velebil a Martin Přibil z Národního technického muzea se však shodli, že šlo spíš o těžbu kyzových břidlic, ze kterých se v 19. století vyráběla dýmavá kyselina sírová," poodkrývá jedno ze zdejších tajemství ředitel Bobek.
Za první republiky se z vykutané chodby stalo skladiště pro blízký stánek s občerstvením, zato když vypukla druhá světová válka, zažila štola své závažnější období – stal se z ní improvizovaný kryt.
"Právě na tuhle část její historie chceme v expozici navázat. Zpřístupníme vstupní část, kde jsme postavili repliku krytu s lavicemi a bednou s pískem. Dotykový displej dovolí lidem nahlédnout do historie štoly i zahrady ve válečných letech. A aby byly vjemy návštěvníků co nejvíc autentické, bude se tu ozývat například hlášení rozhlasu o blížícím se bombardování Prahy," přibližuje Bobek moderní využití chodby.
Přitom v minulosti si štola příliš evakuovaných pracovníků zahrady neužila. Údajně se tu ukrývala jen paní Trubková s dětmi, jejíž manžel dělal v zoo krotitele.
"Zažila prý nálety ve Vídni, tak měla strach," objasňuje její obavy Miroslav Bobek, který měl v rukou i důkazy, že sem část rodiny Trubkových před bombami skutečně prchala. Našly se tu totiž protektorátní koruny a říšské marky.
"Mezi mincemi se objevila i vzácná vídeňská ražba," podotýká šéf zahrady, který sám učinil v temném tunelu zajímavý objev.
Na začátku loňského prosince narazil při dalším průzkumu na pět starých ostrých nábojů. "Ukázalo se, že je to munice do japonských pušek Arisaka. Tyto zbraně se k nám dostaly s legionáři a sloužily za první republiky většinou k výcviku a sportovní střelbě. Náboje se proto vyráběly i v brněnské nebo bratislavské zbrojovce," zjistil si Bobek o nálezu, který jen ilustruje další zajímavou kapitolu historie zoo.
Za druhé světové války tu údajně bylo uschováno mnoho zbraní, které posloužily zdejším zaměstnancům v časech Pražského povstání a bojů o Trojský most.
"Snad si návštěvníci při prohlídce štoly připomenou, že i u nás pracovali stateční lidé. Vždyť mezi nimi byl i ornitolog a odbojář Veleslav Wahl, kterého popravili komunisté. A snad tu před atentátem na Heydricha jednali i parašutisté Gabčík s Kubišem," dodává ředitel pražské zoologické zahrady.
