Pražská severojižní magistrála

Pražská severojižní magistrála | foto: iDNES.cz

Pražské magistrále by slušel bulvár, shodli se odborníci

  • 135
O hlavním průtahu Prahou se znovu začalo živě diskutovat. Odborníci se koncem září shodli, že je nutné dát mu podobu městského bulváru. Mohly by na něm vyrůst aleje stromů, zlepšení situace by mělo přinést dokončení městského okruhu. Nákladná varianta zahloubení magistrály pod zem je prozatím odložená.

Lidé i odborníci ji znají jako Severojižní magistrálu. Není mnoho ulic v Praze, o kterých se tak dlouho a vehementně debatuje a jež vyvolávají takové emoce. Jedno je jasné, v budoucnosti, ať už blízké či daleké, projde významnými změnami.

Různých variant, návrhů rychlých řešení či nereálných vizí, jak magistrálu zklidnit, se objevilo už mnoho. Podle některých odborníků nemusíme čekat, až bude hotový městský okruh, se změnami se prý může začít hned.

1. Zklidnění magistrály během měsíců

Někteří architekti považují za největší problém magistrály fakt, že na mnohé řidiče působí jako dálnice, na které mohou sešlápnout plyn až na podlahu. Kulatá cedule s padesátkou jako by ani neexistovala.

A není se čemu divit. Ona tak byla původně postavena. Plynule navazuje na brněnskou dálnici, tři pruhy se střídají se dvěma i čtyřmi, až po náměstí I. P. Pavlova nemá jediný přechod.

Podle architekta Jana Linhy, který se zabývá urbanismem, stačí ke zklidnění přetížené komunikace málo. Například zmenšit šířku pruhů, aby řidiči ve strachu o lak svých vozů automaticky zpomalili. Také je podle něj nutné ji jasně od navazující D1 oddělit, aby každý poznal, že už je ve městě, a způsob jízdy tomu přizpůsobil.

Studie humanizace pražské magistrály - Vizualizace úprav ulice 5. května

Pomoci by mohlo i vysazení aleje stromů či možnost parkování po jejích stranách. Tedy kroky, které smažou její podobu dálnice.

2. Jak řešit magistrálu společně s hotovým okruhem

Profesor ze stavební fakulty ČVUT František Lehovec ve svých představách počítá s již hotovým městským okruhem, tedy s možností objet centrum metropole jinudy.

V okamžiku, kdy bude tato alternativa hotová, by radikálně znepříjemnil řidičům vjezd do centra. Magistrála by tak měla například pouze dva pruhy a všechny nájezdy by byly o dost skromnější než dnes.

3. Vize nákladné a pracné

V posledních letech se mluví i o variantě zahloubení magistrály krátkým tunelem za budovou Národního muzea. Například radnice Prahy 1 tuto variantu jednoznačně preferuje, odborníci se od ní ale spíše odvracejí. Vysoké náklady a pracnost jsou zřejmé. "Jestli tunel, tak jedině pro chodce na Pavláku či u Národního muzea," odmítá drahé zahloubení magistrály Lehovec.

Počítačová studie společnosti Satra týkající se budoucí podoby pražské magistrály

Mluvilo se i o dlouhém tunelu, do kterého by auta vjela již za Nuselským mostem a vyjela až u hlavního nádraží (více čtěte zde). Tím by se Legerova a Sokolská změnily v obyčejné městské ulice a hlavní dopravní tah by vedl pod nimi. I tato varianta by však byla značně nákladná. Navíc neřeší situaci na pankrácké straně či na druhém konci v Holešovicích.

Mezi návrhy se objevila i výstavba protihlukového tubusu. Ten by sice lidem v okolí pravděpodobně ulevil, historický ráz města by ale docela jistě hyzdil.

Magistrálu je nutné řešit jako celek

Odborníci se vesměs shodují na tom, že magistrála se má řešit komplexně jako celek - od Roztyl po Holešovice. "Musí se to udělat najednou a to je na politicích," říká architekt Linha. Je jasné, že politické vedení čtyř městských částí, přes jejichž území magistrála vede, se nemůže řídit jen čtyřletým volebním cyklem.

Linha tvrdí, že by Praha měla oslovit nejdříve urbanisty, pak dopravní experty a až poté se konkrétními možnostmi zabývat na politické úrovni. "Dnes je to přesně naopak," říká.

,