Ze starobylého centra až po průmyslovou periférii s komíny malešické teplárny a spalovny.

Ze starobylého centra až po průmyslovou periférii s komíny malešické teplárny a spalovny. | foto:  František Vlček, MAFRA

Rozhlédněte se po Praze jako pruští dělostřelci. I Hrad měli u nohou

  • 13
Ze Střešovic pruská vojska v 18. století ostřelovala Prahu. Památka na dělostřelecké baterie se tu zachovala v názvu ulic. Vojáci si vybrali dobře - město je odsud jako na dlani, dokonce i na Hrad se shlíží svrchu. My jsme tu nafotili další sérii méně obvyklých pohledů na Prahu.

Pro rozhled jsme zvolili věž kostela farního sboru Českobratrské církve evangelické, který stojí v čele náměstí Před Bateriemi.

Vznikl podle návrhu člena sboru, významného architekta Bohumíra Kozáka. Věřícím se otevřel krátce po okupaci v roce 1939. Do té doby sbor pořádal bohoslužby ve škole na Marjánce.

„Díky barevnosti a stavebnímu řešení by se dal kostel interpretovat jako novodobý přepis starokřesťanské baziliky či připomínka tolerančních modliteben,“ popsal kostel farář evangelického sboru Pavel Pokorný.

Možná vám hranolovitá věž připomene jinou pražskou stavbu - podobnou má Thomayerova nemocnice v Krči, někdejší sociální ústav pro staré lidi či nemocné děti, který rovněž navrhl Kozák. Mezi jeho další díla patří třeba dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, jemuž nyní hrozí demolice (více zde).

Věž střešovického kostela kromě hodin zdobí takzvaná lucerna - vrcholová část věže s prosklenými stěnami, která po rozsvícení vytváří dojem lucerny. S tímto zvykem tu začali až před několika lety, původně prosklené výhledy byly předtím dlouho zaslepeny.

Pražské rozhledy

Méně obvyklé pohledy na město a jeho okolí

„Tím, že byl kostel dokončen v roce 1939, nebyla lucerna nikdy uvedena do provozu. Po válce byla věž zabrána civilní obranou, kde měli zřejmě pozorovatelnu a prosklenou část zabetonovali. Na opravu pak dlouho nebyly peníze,“ vysvětlil Pokorný.

Kostel čeká dostavba křídla

Kostel je spojený po levé straně s farní budovou, kde se nachází sborová místnost, kancelář a farní byt.

„Po válce, v očekávání, že nyní se práce rozvine a členů sboru bude přibývat, připojil v roce 1947 k původnímu plánu architekt Kozák studii dostavby druhého křídla,“ uvedl Pokorný a dodal, že další rozvoj zastavili komunisté.

Sbor by nyní rád severní křídlo kostela podle původního návrhu vybudoval, zatím ale není rozhodnuto. Návrh totiž nevyhovuje kapacitně a není v něm zakreslený bezbariérový přístup.

Název náměstí Před Bateriemi i okolních ulic (Na Bateriích, U První až Šesté baterie, Na Zástřelu...) má kořeny, jak už bylo řečeno výše, v období okupace Prahy pruskými vojsky.

„Když roku 1757 vtrhla pruská vojska do Prahy, byly na tomto místě ve Střešovicích umístěny dělostřelecké baterie, které ostřelovaly Prahu. Tato část Střešovic se podle toho dodnes nazývá Baterie,“ shrnul Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český.

Kromě Noci kostelů můžete kostel navštívit během nedělních bohoslužeb a pořádají se zde také Koncerty na kopci.

Se seriálem Pražské rozhledy jste se již mohli podívat na Prahu z vodárenské věže Děvín (modrá), z „mrakodrapu“ City Tower (hnědá) a z majáku ve Kbelích (šedivá). Červený terčík ukazuje Střešovice.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

,