Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za Velkou Moravou na Hrad. Vystavují se tam vykopané poklady

  10:00aktualizováno  10:00
Od minulého týdne jsou na pražském Hradě v Císařské konírně vystaveny poklady Velké Moravy, které vykopali archeologové. V rámci výstavy jsou k vidění šperky, zbraně, ale i harpuny nebo modely kostelů, to vše až do konce června. Podobná výstava tu byla naposledy před půl stoletím.

K nejpoutavějším artefaktům výstavy patří takzvané gombíky. Gombík byl kulatý šperk, který Slované v období Velké Moravy nosili na oděvech, a to především pod krkem. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Pod prosklenou podlahou leží v písku kostlivec. Vedle něj kusy železa, které před více než tisíci lety byly zbraněmi, šperky a dalším majetkem válečníka z Velkomoravské říše.

Jeho příběh se už dnes těžko někdo dozví, ale jedno o něm archeologové přece jen vědí. Byl to křesťan. Jinak by totiž jeho pozůstatky těžko někdo v zemi našel. Před přijetím křesťanství totiž Slované na území Velké Moravy své mrtvé pálili.

Kostra bojovníka z 9. století leží v prostorách Císařské konírny Pražského hradu, kde 17. dubna začala výstava s názvem Velká Morava a počátky křesťanství. „Podobná výstava byla v Česku naposledy k vidění zhruba před padesáti lety,“ říká Luděk Galuška, který je jedním z kurátorů expozice.

Výstava o Velké Moravě

Kdy: 17. dubna – 28. června

Otevřeno: denně 10:00–18:00

Místo: Císařská konírna

Cena: 120 korun (dospělí), 60 korun (děti), 240 korun (rodina)

Vystaveno: více než 1 400 předmětů od 30 vystavovatelů

V Císařské konírně začíná dějepisné vyprávění stěhováním národů. Vitríny v labyrintu tmavých stěn přechovávají nejstarší archeologické nálezy z Moravy, Čech, Slovenska, Rakouska i Polska.

„Celkem zde návštěvníci najdou přes 1 400 vzácných archeologických nálezů,“ říká Galuška s tím, že některé jsou pro veřejnost k vidění zcela poprvé.

Výstava je rozdělena do šesti tematických celků podle jednotlivých historických období. První téma je věnováno právě vzniku Velké Moravy a příchodu Slovanů, další již ukazuje pronikání křesťanské víry mezi pohanské kmeny.

„Křesťanství se začalo na Velké Moravě prosazovat snad už v 8. století. Nemáme o tom však žádné archeologické důkazy. O devátém století to však už víme s jistotou,“ říká kurátor Pavel Kouřil.

Za hlasy gregoriánského chorálu

Atmosféru v jednotlivých částech expozice doplňuje zvukové podkreslení. Zatímco si tak v jedné ze strohých a tmavých místností návštěvníci prohlížejí model jednoho z kostelů Velkomoravské říše, ozývají se jakoby z dáli hlasy gregoriánského chorálu.

Většina vystavených artefaktů pochází z významných hrobových celků z velkomoravských center, jako například z Mikulčic či Starého Města.

Jedná se nejen o meče, sekyry a další zbraně, ale především o náušnice, náramky a také takzvané gombíky, což jsou kulaté šperky typické právě pro oblast Velké Moravy. Právě na nich je možné vidět zručnost tehdejších řemeslníků.

Fotogalerie

Na Hradě jsou vystaveny třeba i rybářské háčky a harpuny. Rybolov byl důležitou součástí tehdejšího života. Dokazují to i nálezy ze zaniklých ramen řeky Moravy v okolí Mikulčic, kde archeologové objevili rybí pasti – takzvané vrše, upletené z vrbového proutí.

Ze stejné oblasti pocházejí i nálezy takzvaných dlabanek, lodí vyrobených z jednoho kusu kmene, nejčastěji dubu.

Kromě samotných nálezů jsou součástí výstavy již zmíněné modely některých velkomoravských kostelů a dalších staveb tehdejší doby, dále také speciální videoprojekce. Na své si přijdou i ti, kteří rádi studují historii s mapou v ruce.

Výstava bude v Císařské konírně k vidění do konce června letošního roku. Poté se přesune do Bratislavy. Tam ji budou mít možnost lidé navštívit od začátku srpna až do listopadu. 

Autor:


Témata: Praha, Praha-město




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.