Pod prosklenou podlahou leží v písku kostlivec. Vedle něj kusy železa, které před více než tisíci lety byly zbraněmi, šperky a dalším majetkem válečníka z Velkomoravské říše.
Jeho příběh se už dnes těžko někdo dozví, ale jedno o něm archeologové přece jen vědí. Byl to křesťan. Jinak by totiž jeho pozůstatky těžko někdo v zemi našel. Před přijetím křesťanství totiž Slované na území Velké Moravy své mrtvé pálili.
Kostra bojovníka z 9. století leží v prostorách Císařské konírny Pražského hradu, kde 17. dubna začala výstava s názvem Velká Morava a počátky křesťanství. „Podobná výstava byla v Česku naposledy k vidění zhruba před padesáti lety,“ říká Luděk Galuška, který je jedním z kurátorů expozice.
Výstava o Velké MoravěKdy: 17. dubna – 28. června Otevřeno: denně 10:00–18:00 Místo: Císařská konírna Cena: 120 korun (dospělí), 60 korun (děti), 240 korun (rodina) Vystaveno: více než 1 400 předmětů od 30 vystavovatelů |
V Císařské konírně začíná dějepisné vyprávění stěhováním národů. Vitríny v labyrintu tmavých stěn přechovávají nejstarší archeologické nálezy z Moravy, Čech, Slovenska, Rakouska i Polska.
„Celkem zde návštěvníci najdou přes 1 400 vzácných archeologických nálezů,“ říká Galuška s tím, že některé jsou pro veřejnost k vidění zcela poprvé.
Výstava je rozdělena do šesti tematických celků podle jednotlivých historických období. První téma je věnováno právě vzniku Velké Moravy a příchodu Slovanů, další již ukazuje pronikání křesťanské víry mezi pohanské kmeny.
„Křesťanství se začalo na Velké Moravě prosazovat snad už v 8. století. Nemáme o tom však žádné archeologické důkazy. O devátém století to však už víme s jistotou,“ říká kurátor Pavel Kouřil.
Za hlasy gregoriánského chorálu
Atmosféru v jednotlivých částech expozice doplňuje zvukové podkreslení. Zatímco si tak v jedné ze strohých a tmavých místností návštěvníci prohlížejí model jednoho z kostelů Velkomoravské říše, ozývají se jakoby z dáli hlasy gregoriánského chorálu.
Většina vystavených artefaktů pochází z významných hrobových celků z velkomoravských center, jako například z Mikulčic či Starého Města.
Jedná se nejen o meče, sekyry a další zbraně, ale především o náušnice, náramky a také takzvané gombíky, což jsou kulaté šperky typické právě pro oblast Velké Moravy. Právě na nich je možné vidět zručnost tehdejších řemeslníků.
Na Hradě jsou vystaveny třeba i rybářské háčky a harpuny. Rybolov byl důležitou součástí tehdejšího života. Dokazují to i nálezy ze zaniklých ramen řeky Moravy v okolí Mikulčic, kde archeologové objevili rybí pasti – takzvané vrše, upletené z vrbového proutí.
Ze stejné oblasti pocházejí i nálezy takzvaných dlabanek, lodí vyrobených z jednoho kusu kmene, nejčastěji dubu.
Kromě samotných nálezů jsou součástí výstavy již zmíněné modely některých velkomoravských kostelů a dalších staveb tehdejší doby, dále také speciální videoprojekce. Na své si přijdou i ti, kteří rádi studují historii s mapou v ruce.
Výstava bude v Císařské konírně k vidění do konce června letošního roku. Poté se přesune do Bratislavy. Tam ji budou mít možnost lidé navštívit od začátku srpna až do listopadu.
