Praha mívá na investice řádově mezi deseti a třinácti miliardami korun ročně – obvykle se přitom jedná o peníze obtížně vyboxované z celoročního rozpočtu, který letos pracuje celkem se zhruba 60 miliardami.
Jak si staronová magistrátní rada rozdělila kompetence čtěte zde |
Je proto překvapení, že metropoli z loňska zbylo jedenáct miliard, které město zkrátka nestihlo proinvestovat. Stagnovaly i zásadní akce v oblasti dopravy, školství či stavby čistírny odpadních vod na Císařském ostrově.
Hlavní město tak zažívá další extrém po letech, kdy platila desítky miliard za Blanku či metro A. „Méně se staví, neutrácí. A tudíž Praha stagnuje,“ glosovali včera situaci opoziční zastupitelé z řad ODS i TOP 09. Je to paradox, protože při sestavování rozpočtu si současné vedení magistrátu stěžovalo na nedostatek financí.
„Převádíme nevyčerpané prostředky z roku 2015 do roku 2016,“ upřesnila náměstkyně Eva Kislingerová, co se s penězi stane. „Ale má to objektivní příčiny v zákoně o veřejných zakázkách, který nám říká, jaké máme dodržet postupy. Trvá strašně dlouho, než se vysoutěží příslušná firma,“ uvedla jeden z důvodů Kislingerová.
HateFree magistrátMagistrát se navzdory rozhodnutí zastupitelstva připojí ke kampani HateFree. Rozhodla o tom rada města. O konkrétní formě zapojení bude primátorka Adriana Krnáčová (ANO) s vládní Agenturou pro sociální začleňování ještě jednat. Minulý čtvrtek o označení pražského magistrátu jako takzvané HateFree zóny jednalo pražské zastupitelstvo, nakonec v reakci na víkendové útoky na kavárny a další podniky zapojené do kampaně přijalo jen usnesení odmítající obecně násilí. Pro připojení pražského magistrátu ke kampani chyběly hlasy dvou zastupitelů. Záměrem návrhu bylo vyjádřit podporu kavárnám, obchodům a dalším místům, která o předminulém víkendu napadli sprejeři a pomalovali je hesly a nacistickými symboly. Napadení odsoudila i vláda. Vandalové si místa vybrali zřejmě právě pro postoj majitelů podniků, kteří propagují heslo hate free (bez nenávisti), tedy toleranci k menšinám či uprchlíkům. Zdroj: ČTK |
Podle ní se rada dostala do situace, kdy nově nastoupila do vedení úřadu a začala připravovat vlastní projekty. Jenže měla prý málo času. „Vedle tendrů vázne i projektová příprava. A nakonec realizace,“ řekla náměstkyně. Na problém upozornila Česká televize.
„Nejsou schopni město spravovat. Finance se sice běžně z roku na rok převádějí, ale takto vysokou sumu nepamatuji,“ kritizoval vedení města šéf pražské ODS Filip Humplík.
Třeba mezi lety 2014 a 2015 Praha převáděla z roku na rok řádově 4 až 5 miliard. „Nevyhlásili výběrová řízení, a tedy neutráceli. Podle mého názoru se na městě nic neodehrálo,“ přidal poznámku o nečinnosti magistrátu další opoziční zastupitel Jiří Nouza z TOP 09.
Kislingerová je přesvědčená, že převod jedenácti miliard se netýká jen akcí současné koalice. „Některé projekty, třeba ve školství, mají zpoždění i tři roky. A vzhledem k tomu, že peníze na ně jsou vázané, přesouvají se z roku na rok i finance,“ dodala Kislingerová.
Důležité tedy je, že se v pravém slova smyslu nejedná o ušetřené prostředky, které by nyní Praha mohla použít, na cokoli si usmyslí. Peníze jsou obvykle svázané s konkrétním projektem.
K prodlevám třeba došlo na stavbě čističky odpadních vod, která dostala stavební povolení až vloni. V tomto případě město převedlo z loňska na letošek přes 333 milionů. V souvislosti s tunelovým komplexem Blanka zase magistrát převádí přes 580 milionů korun. A kupříkladu skoro 228 milionů mělo jít vloni na stavbu archivu Chodovec. Ale nešlo, protože město musí projekt předělat.
Další důležitou příčinou potíží může být politická nestabilita. Posledního půl roku zastupitelé řešili rozpad koalice. Avšak problémy mezi rozhádanými představiteli stran brzdily rozvoj Prahy minimálně od června loňského roku.
