Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský okruh je podle odborníků bezpečný, má však dvě zásadní vady

  10:10aktualizováno  10:10
Pražský okruh řadí odborníci na bezpečnost silničního provozu mezi bezpečné silnice s nízkým rizikem nehod. Podle nich je postaven dobře. Má však i své vady. Například, že po třiceti letech výstavby je hotový jen z půlky. Dalším nedostatkem je nedostatečná kapacita mezi dálnicí D5 a Barrandovem.

Pražský okruh není ani po třiceti letech hotový. | foto: Magistrát hl.m. Prahy

Stromy vysazené příliš blízko vozovky, nedostatečně zpevněné krajnice i třeba prudká proměna široké silnice v úzkou, to všechno může vést k dopravní nehodě s tragickými následky. Na Pražském okruhu takových nedostatků mnoho není.

Alespoň tak to vidí odborníci na bezpečnost silničního provozu, kteří zkoumají dálnice a silnice prvních tříd v Česku, a tedy i obchvat metropole. "Pražský okruh byl postaven dobře," myslí si Jiří Landa z firmy AF-CityPlan, jež se bezpečností provozu zabývá.

Avšak dodává, že okruh má dvě fatální vady: "Jednak není dokončená ani polovina. Druhá vada je mezi dálnicí D5 a ulicí K Barrandovu. Jsou tu čtyři pruhy a ne šest. Přitom je to nejzatíženější úsek. Právě kvůli nedostatečné kapacitě se tady nejvíce bourá," zmiňuje Landa.

Jen pro srovnání: po této části okruhu projede každý den necelých 84 tisíc aut - to je přibližně tolik, co jezdí po magistrále. Jede-li řidič po okruhu směr D1 dál, počet vozidel se rapidně snižuje. Už u Lochkova je to necelých 46 tisíc denně a za řekou pak ještě o tisíce méně.

Problémem jsou i chybějící nájezdy u Komořan a Písnice

Chyba na komunikaci mezi dálnicí D5 a ulicí K Barrandovu byla podle Landy dána tím, že se dříve neodhadlo množství aut, která tudy pojedou. Tento úsek se otevřel už v roce 1983. Když se dokončovalo jeho propojení až k brněnské dálnici v roce 2010 a starý úsek dělníci opravovali, narazili na nesouhlas úřadů.

"Nebylo možné prosadit rozšíření silnice na šest pruhů přes stavební úřad," vypráví Landa.

Kde je na Pražském okruhu nejkomplikovanější doprava

Důvod, proč jezdí méně aut po navazujících částech okruhu, je podle Landy dán tím, že vede dále od hranic Prahy. Navíc stále chybějí dva nájezdy: u Komořan a u Písnice. Zdejší řidiči tak nemohou na obchvat najet (více čtěte zde).

Právě vzdálenější trasování okruhu od Prahy požadují někteří obyvatelé obcí, přes něž mají vést další části obchvatu. To je případ i úseku mezi dálnicí D1 a Běchovicemi.

Jeho výstavba je kvůli protestům a rozhodnutí soudu stále v nedohlednu. "Soud už dříve zrušil zásady územního rozvoje. Ty nové projednáme na jaře 2014. Velmi optimistická varianta tedy je, že okruh otevřeme až v roce 2018," říká náměstek primátora Jiří Nouza.

Landa navíc upozorňuje i na další kolizní místo: jde prý o nedostatečnou kapacitu kruhového objezdu u Jesenice. "Na odbočení z okruhu na Jesenici jsem zažil frontu aut, ale to by na dálnici být nemělo. Ta malá kruhová křižovatka zkrátka nepobrala auta jedoucí z dálnice D1," poukazuje na další problém Landa s tím, že na křižovatku přijíždí i hodně aut po takzvané staré benešovské silnici.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.