Běžci Pražského půlmaratonu krátce po startu

Běžci Pražského půlmaratonu krátce po startu | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Víc než 13 tisíc půlmaratonců ulice Prahy nezvládnou, míní organizátoři

  • 4
Loni něco málo přes dvanáct tisíc, letos ještě o pár set více. Pražský půlmaraton se počtem aktivních běžců dostal na své maximum. Víc už ulice historického centra nepoberou, tvrdí organizátoři. Na nával dalších tisíců atletů v metropoli se chystají v polovině května v rámci jubilejního pražského maratonu.

"Prosím vás, kudy se dostanu na start?" ptá se mladá žena s číslem na hrudi dobrovolníků u filozofické fakulty. Je pět minut po poledni a sobotní Pražský půlmaraton před chvílí odstartoval. Slečna má smůlu. Nejenže musí dvacet minut počkat, až směrem ke Karlovým lázním proběhne, či spíše projde vytyčeným  kordonem dvanáct a půl tisíce běžců. Smůlu má i v tom, že běží štafetu. Dokonce hned první úsek.

"To budou mít její kolegyně radost," hlesne mladý organizátor, ale víc než radu vyčkat, až pořadatelé znovu otevřou blízký přechod, jí dát bohužel nemůže.

Bloudící závodnice nebyla sama. Ještě dlouho po výstřelu se do prostoru Palachova náměstí další opozdilci prodírali mezi diváky. Někteří  doslova zaspali, jiní podcenili složitost přepravy MHD.

"Možná by tu příště mohli postavit nějakou lávku," povzdychl si další z atletů. A za pravdu mu dávali i diváci, kteří, aby se dostali z jedné strany ulice na druhou, museli složitě obcházet několik bloků domů.

Běžci rozebrali čísla už před Vánocemi

Kdo v sobotu procházel kolem Rudolfina a měl alespoň trochu sportovního ducha a pochopení, musel být ale atmosférou pohlcen.

Vždyť do 16. ročníku pražského půlmaratonu se letos přihlásilo zase o několik stovek závodníků víc, celkem 12 500. Všechna čísla byla rozebrána už před Vánocemi, zhruba dvacet procent startovního pole tvořili cizinci.

"Počtem běžců jsme na horní hranici. Víc pražské ulice a historické centrum už nepoberou. Chceme, aby si to lidi hlavně užili. Ale jejich zájem o tento závod nás nesmírně těší," radovala se PR manažerka závodu Zdenka Pecková.

Řada z nich navíc běžela pro dobrou věc, jako například členové sdružení Running With Those That Can’t. Účastníci tohoto projektu tlačili před sebou speciálně upravené vozíky s handicapovanými dětmi.

Zajímavosti Pražského půlmaratonu

Během závodu se použilo:
61 280 spínacích špendlíků
165 000 kelímků
60 000 houbiček na osvěžení
15 000 termoizolačních fólií
12 500 medailí
6 015 metrů plotu
73 mobilních toalet

Vypilo se:

15 876 litrů vody
7 560 litrů izotonického nápoje

Snědlo se:
2 800 kg banánů
2 100 kg pomerančů
1 250 baget
26 kg soli
9 kg cukru

Nejstarší závodníci:
Jiří Engliš (ČR) 76 let
A. M. Lomo Portelaová (Šp.) 70 let

"Dětem to přináší pocity radosti a skutečného zapojení do života běžných lidí," řekl Petr Oliva ze sdružení, které každoročně rodinám těchto dětí věnuje až pět takových vozíků.

Svůj půlmaraton si v Praze letos zaběhl také nevidomý běžec, jiný 21 kilometrů absolvoval bosý. Běžely i známé osobnosti, finišmanem své štafety byl například olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle.

Atmosféru řada závodníků označila za elektrizující. Od startu za tónů Smetanovy Vltavy přes tisíce povzbuzujících diváků podél trati až po doprovodné programy na každém kilometru.

"Víme o lidech, kteří třeba už nemohli, ale vždycky chtěli doběhnout až k další kapele. A když už tam byli, tak k další," řekla Pecková.

Podél trati totiž stála pódia, na kterých se střídaly nejrůznější hudební žánry. Na Malostranské měla nejen u běžců obrovský úspěch desítka roztleskávaček v bílém outfitu.

"Cítil jsem z lidí to nadšení i podporu," pronesl v cíli vítěz půlmaratonu Peter Kirui z Keni.

Tramvaje od diváků dělily centimetry

Nejen mezi závodníky se mluví o tom, že běhy v ulicích Prahy jsou pro metropoli obrovskou propagací. Jsou však i velkou zátěží: půlmaraton odklonil dopravu, uzavřel ulice a vyžádal si přítomnost mnoha policistů a strážníků.

Řada tramvajových linek jela jinudy. "Na Hrad holt musíme pěšky," smířili se turisté z Anglie. Pochopení měli většinou i Pražané, byť řada řidičů uvízla v kolonách, a to i vně nejvíce dotčeného prostoru.

"Dejvicemi jsme se spíše sunuli, než projížděli," popisoval Karel Malý. Tramvaje leckde projížděly zvlášť opatrně, u Malostranské jen centimetry od stojících diváků.

Nával zaznamenali v některých fast foodech. "Od rána je to tu šílené. Mnohem víc lidí než v jinou sobotu," řekla prodavačka řetězce KFC u metra Staroměstská.

Napilno měla i tisícovka dobrovolníků. Někteří museli být na startu už v šest hodin ráno. "Bylo třeba srovnat zábrany, připevnit reklamy a postavit se tam, kde nás zrovna je potřeba," uvedl třiadvacetiletý Vojta, jinak student VŠE.

Běžec zkolaboval, pomáhal mu strážník

Od loňského bombového útoku na maratonu v Bostonu jsou podobné akce na celém světě pod větším dohledem. V Praze se na zajištění bezpečnosti podílelo dvě stě policistů a stovka strážníků. Komplikace nenastaly.

Několik závodníků zkolabovalo. Jednomu z nich na Dvořákově nábřeží poskytoval první pomoc strážník městské policie.

Počet zásahů záchranné služby a povaha zákroků ale nevybočovaly z předchozích let. "Ošetřili jsme 29 závodníků, 13 jsme převezli do nemocnic," řekla mluvčí záchranky Jiřina Ernestová. Většinou šlo o nevolnosti. Tři případy byly vážnější, sedmašedesátiletý závodník zkolaboval na Mánesově mostě jen dvě stě metrů před cílem.

Už večer závod v okolí startu a cíle u Rudolfina připomínala jen udusaná tráva. Zábrany, reklamní poutače a odpadky byly pryč. "Do tří hodin po skončení závodu byla trasa a její okolí uklizené," uvedla Pecková.

Další nápor Praha očekává 10. a 11. května. To se v metropoli v rámci maratonského víkendu poběží jubilejní 20. ročník Pražského maratonu. Hlavního závodu by se mělo zúčastnit až 10 tisíc běžců.