Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vysokým školám v Praze chybějí miliardy. Ztratíme prestiž, varují rektoři

  13:30aktualizováno  13:30
Máme lidi, máme nápady, ale chybějí nám peníze, stěžují si rektoři pražských vysokých škol. Aby se školy v metropoli vyrovnaly regionálním univerzitám, potřebují podle nich až dvacet miliard. Pokud peníze nedostanou, může hrozit krach výzkumu.

Pokud nedostanou peníze, hrozí prý pražským vysokým školám rozpad výzkumu. Ilustrační snímek | foto: Martin Veselý, MAFRA

Jestli se o něco Praha v historii opakovaně opírala, pak to byly vysoké školy. A dnes jsou to právě univerzity, které potřebují pomoc s politickým nátlakem na Brusel, aby jim uvolnil víc peněz na rozvoj laboratoří, nákupy nových přístrojů, rekonstrukce vyžilých budov.

Jinak začnou ztrácet prestiž, kterou budovaly desítky, ne-li stovky let. Rektoři dokonce varují před destabilizací výzkumného a vysokoškolského systému.

"Nápadů máme spoustu, šikovných lidí máme spoustu, týmů máme spoustu. Teď jen potřebujeme peníze," říká prorektor pro strategie a rozvoj Vysoké školy chemicko-technologické Milan Pospíšil.

Bývalý náměstek ministra školství Ivan Wilhelm už v minulosti upozorňoval, že pražské vysoké školy jsou v porovnání s těmi regionálními podfinancované o dvacet miliard.

Protože EU považuje Prahu za bohatý region, nedostávaly miliardové dotace na modernizaci budov či třeba na vybavení a výstavbu supermoderních vědeckých center tak jako Ostrava, Brno a univerzity dalších měst.

Šance na "pouhých" osm miliard

Nyní mohou pražské vysoké školy získat v letech 2014 až 2020 maximálně 8,1 miliardy z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Celkový objem peněz v programu pro republiku je 90 miliard.

Už osm miliard je pro Brusel hodně velký ústupek, navíc obtížně vyjednaný. Jenže pražským školám to nepostačí, aby dohnaly ztrátu a vyrovnaly se kvalitou vybavení konkurenci v regionech.

Na co by školy peníze využily

Česká zemědělská univerzita: Dřevařský pavilon, laboratoř pro studium lidského chování

Univerzita Karlova v Praze: Infrastruktura pro FF UK, vybavení pro fyzikální výzkum a výuku, zřízení IT centra, vývojový inkubátor funkčních analýz 2. LF UK

VŠ chemicko-technologická: Zvýšení kvality laboratorní výuky

Vysoká škola ekonomická: Rekonstrukce vědecké infrastruktury Staré budovy

České vysoké učení technické: Revitalizace halových laboratoří

Pozn: Jde o příklady

"Pražským univerzitám hrozí v následujících letech celkový úpadek a problémy s financováním," varuje primátor Tomáš Hudeček. Podle něj by Brusel neměl Prahu odbývat "drobnými". Praha potřebuje dvanáct miliard na opravy budov či výstavbu výzkumných center a dalších osm, aby si udržela či přilákala zahraniční vědce.

Rektoři a předseda Akademie věd Jiří Drahoš vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku, aby potíže Prahy řešil. Ministr školství Marcel Chládek MF DNES řekl, že vyšlou do Bruselu vyjednávací tým, který se pokusí rozhodnutí EU zvrátit.

"Pokud by se vyjednání výjimky nerealizovalo, dojde během krátké doby k destabilizaci výzkumného a vysokoškolského systému," napsalo premiérovi pět pražských rektorů a šéf Akademie věd.

Vysoká škola chemicko-technologická by například chtěla investovat do výzkumu tělních náhrad, umělé kůže, vylepšování funkcí umělých kloubů. Po dotaci touží i pracoviště školy, které hledá způsoby, jak získat z odpadů více energie.

Univerzita Karlova zase chce prostředky na nákup vybavení pro oblast zpracování lidského genomu, pro fyziku, matematiku, přírodní vědy. Potřebné přístroje stojí desítky milionů. V neposlední řadě chce univerzita přilákat do Prahy zahraniční vědce.

Chudé školy

V metropoli pracuje 60 procent výzkumného potenciálu, studuje tu 34 procent všech českých vysokoškoláků (65 procent z nich je mimopražských) a pracuje tu 21 700 vědců a doktorandů, což je 48 procent republikového počtu. Přesto pražským VŠ chybí dvacet miliard, aby se vyrovnaly regionům.

Dotace z Unie mohou v důsledku přinést další peníze. Aby si pražské vysoké školy mohly sáhnout na výzkumné zahraniční granty, potřebují špičkové moderní vybavení. A kdyby ho bývaly měly, mohly by výzkumy rozšiřovat a nabízet výsledky a zkušenosti firmám.

"Jako modelka, která má portfolio, musíme podnikům ukazovat, co umíme udělat. Pak s námi bude průmysl spolupracovat. A spolupráce s podnikem nám pomůže získat další zahraniční granty," vysvětluje Pospíšil.

Když EU peníze dá, žádá nedostižnou spoluúčast

Všechny naděje vysokých škol se mohou snadno sesypat. Stačí, aby Brusel přišel s návrhem, že pražské univerzity musí ke každé koruně z EU přidat výrazně víc než školy v regionech.

"Pokud by například 50 procent šlo z EU a 50 by musela doplatit škola, tak všichni končíme a dotace stejně nevyužijeme. Nemáme takové peníze," upozornil Pospíšil.

Už na konci loňského roku ministerstvo školství umluvilo úřady v Unii, aby mohlo pražským univerzitám poslat z dotací alespoň dvě miliardy ze staršího programu Výzkum a vývoj pro inovace. Byly to vůbec první velké evropské peníze určené vysokým školám v hlavním městě. Přitom školy musí zaplatit 32 procent takto dotovaných projektů, kdežto pro mimopražské projekty to bývá 15 procent. Ministerstvo uznalo, že 32 procent je hodně, a školám chce přispět.

Praha je v horší pozici než regiony kvůli vysokému HDP. Bruselské fondy jsou totiž určené především k tomu, aby se srovnaly rozdíly mezi bohatými centry a chudšími částmi země. Přesto však šance prolomit tato pravidla není malá. Bratislavě se to již podařilo.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.