Ohleduplný sprejer? Nemusí jít o protimluv, alespoň v případě českých graffiťáků a jejich vztahu k národním památkám. To cizincům bývají skvosty ukradené, hlavně že se u nás „podepíší“.
„Cizinci nemají k našim památkám takový vztah, třeba ani před Karlovým mostem se nezastaví,“ vysvětluje pro Metro.cz Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu. To ostatně dokreslují případy z konce minulého roku, kdy byl v Praze přistižen Japonec, který sprejem postříkal podchod patřící k budově Národního divadla. O několik měsíců dříve svůj výtvor přímo na fasádě divadla předvedli dva mladí Francouzi. Hlavní rozdíl podle památkáře Ševců je v tom, že čeští sprejeři cílí převážně na objekty, které jsou dlouho době neobydlené a kde je zřejmé, že jejich majitel hned druhý den graffiti nepoběží ze zdí smývat. Tím ale ohleduplnost daná národností zřejmě končí.
Policie za uplynulý rok, bez ohledu na národnost, evidovala největší nárůst vandalství spojeného s graffiti, v porovnání s rokem 2011 až o čtyřicet procent. Celková škoda přesáhla padesát milionů korun. Bohaté a negativní zkušenosti mívají radnice v centru velkých měst nebo také dopravci. Například dopravní podnik vynaložil v loňském roce na odstranění graffiti z metra přes 11 milionů. „I v tramvajích a autobusech se daří napravovat negativní dopady sprejerství za cenu vysokých nákladů, které se v souhrnu vyšplhaly zhruba na 5,5 milionů korun,“ uvedla mluvčí Aneta Řehková.
Sprejeři jsou organizovaní a ke svému řádění používají čím dál sofistikovanější metody. Navíc jsou neuvěřitelně rychlí.
„Tři lidi jsou schopni během několika minut posprejovat celý vagon vdélce pětadvaceti metrů. Každou noc na ně čeká na všech možných místech tisícovka odstavených železničních souprav,“ říká Tomáš Mika ze společnosti Securitas, která zajišťuje pro České dráhy ochranu právě před vandaly - graffiťáky. I přesto se dá v boji proti nim mluvit o malém úspěchu. Od doby, co anti-graffiti tým u drah působí (od roku 2011), podařilo se stlačit výši škod z 27 milionů loni na zhruba osm.
