Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 90 lety vznikla Velká Praha. Spolkla Vinohrady, Žižkov i Dejvice

  12:37
V roce 1922 vznikla takzvaná Velká Praha. 1. ledna přibylo k dosavadním osmi pražským čtvrtím a obvodům dalších 37 obcí, mimo jiné Břevnov, Dejvice, Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. Počet obyvatel se ztrojnásobil, město se zvětšilo víc než osmkrát. Z Prahy se stala metropole evropského formátu.
Pražský hrad

Praha získala v roce 1922 oficiální název Hlavní město Praha. | foto: Lukáš BíbaMF DNES

Královské hlavní město Praha vzniklo v roce 1784, kdy se spojila čtyři samostatná pražská města. V 19. století se k nim připojilo Židovské Město, přejmenované na Josefov, Vyšehrad, Holešovice a Bubny. V prvním roce 20. století přibyla ještě Libeň. Praha měla v té době 21 kilometrů čtverečních a asi 233 tisíc obyvatel.

Velkou změnu pak přinesl zákon z února 1920, kterým se "sousední obce a osady slučují s Prahou". Na jeho základě vznikla před 90 lety takzvaná Velká Praha členěná do 19 obvodů s 676 tisíci obyvateli a rozlohou téměř 172 kilometrů čtverečních.

Velká Praha

1. ledna 1922 bylo k Praze připojeno 37 okolních obcí či jejich částí: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař, Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Zátiší a Žižkov.

Praha získala oficiální název Hlavní město Praha.

O připojení sousedních, prudce se rozvíjejících obcí usilovala Praha dlouhých sedmdesát let. Mnohdy ale narážela na odpor místních samospráv, které nechtěly přijít o svoji nezávislost. Problém představovaly například i rozdíly v daních či národnostní spory mezi Čechy a Němci.

Vznik Velké Prahy umožnil další rozvoj

"Do té doby měly nově připojené městské části samostatný statut, byly většinou dost významné, Vinohrady si dokonce postavily vlastní vodárnu. Byly to výstavné obce, často s počtem obyvatel až 50 tisíc. Ztráta obecních privilegií pro ně byla dost zásadní," vysvětlil pro iDNES.cz historik a ředitel Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR Oldřich Tůma.

Na druhou stranu brzdila samostatnost obcí v okolí Prahy rozvoj české metropole. "Po jejich připojení bylo celé městské plánování a úvahy o dalším vývoji města, včetně například dopravy, daleko jednodušší a efektivnější," doplnil Tůma.

S Velkou Prahou musel vzniknout i nový systém městské správy. Sbor obecních starších se změnil v ústřední zastupitelstvo v čele s městskou radou a pro starostu byl oficiálně zaveden titul primátor hlavního města Prahy. Dosavadní obecní a osadní zastupitelstva byla přejmenována na místní výbory, obecní rady na místní rady a obecní starostové na místní starosty.

Z Prahy se stalo hlavní město

Přidružení okolních obcí přineslo ale zároveň i řadu problémů, které bylo třeba řešit. Nastal například zmatek v adresách – názvy ulic v připojených obcích byly často totožné, bylo také nutné vybudovat novou infrastrukturu - rozvody elektřiny, plynu, vody, kanalizace a podobně.

Praha se přijetím nového zákona o Velké Praze stala hlavním městem republiky, což znamenalo další velké změny - kupříkladu nové státní a zastupitelské úřady či generální ředitelství firem, které se do Prahy stěhovaly z Vídně.

Autoři: ,





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.